nášLiberec

Search

Jak probíhala debata o zeleni.

Ve čtvrtek 23. 7. 2009 proběhl v prostorách Severočeského muzea v Liberci diskusní večer s názvem Parky nebo obchoďáky?, který pořádalo liberecké občanské sdružení Čmelák – Společnost přátel přírody. Tématem byla veřejná zeleň v Liberci, její současný stav, přístup města k této problematice a hlavně, zda se dá s touto situací něco dělat. Ač neskutečné dusno, panující celý den, vystřídala ještě neuvěřitelnější bouře, která se strefila přesně před samotné zahájení, dorazilo na diskusi zhruba 80 lidí, kteří tak plně zaplnili posluchačský sál. A jak celý večer probíhal?

Úvod si vzala na starost vedoucí oddělení Pro přírodu libereckého Čmeláka, doktorka Lenka Najmanová, která představila přednášející i hosty z řad libereckých politiků a úředníků, kteří byli na večer pozváni. Z nich se dostavili a diskutovali Ing. Petr Kolomazník, vedoucí Odboru strategie a územní koncepce MML, Jaroslav Urban z Oddělení územního plánování MML. Z politiků, kteří zasedají v libereckém zastupitelstvu, to byli, kromě Mgr. Jana Korytáře (SZ), který ale figuroval i jako přednášející, RNDr. Jan Mach (KSČM) a Mgr. Květa Morávková (SZ). Pozvání také přijali a do diskuse se zapojili zástupci libereckých občanských sdružení, a to za Staré město Liberec Ing. Alena Dvořáčková a z občanského sdružení Náš Vesec Martina Suchá, Zdeněk Lezskoven a PhDr. Jaromír Baxa.

S prvním příspěvkem vystoupil Jan Korytář a téma jeho vstupu bylo jasné již podle názvu, který zněl Proč potřebujeme zeleň? Po zhruba dvacetiminutovém osvětlení důležitosti zeleně ve městech, vystoupili zmínění zástupci libereckých sdružení a krátce svoje sdružení představili. Alena Dvořáčková za občanské sdružení Starý Liberec, informovala o důvodech vzniku sdružení zhruba před rokem a půl a seznámila přítomné s jednotlivými, povětšinou otřesnými případy, z jejich čtvrti, jako je prodej parku „U karkulky“ v ulici Elišky Krásnohorské za cca třicetinu ceny v místě obvyklou na metr čtvereční a jak se noví majitelé mermomocí snaží park změnit na stavební parcely nebo případech, o kterých jsme Vás např. informovali zde a zde.

Zdeněk Leskoven za občanské sdružení Náš Vesec seznámil přítomné, jak chce pan ex-primátor za ODS změnit údolí Tajchu na nové, luxusní sídliště, čemuž tamní lidé zatím svou aktivitou úspěšně čelí. Vesečtí také založili osadní výbor, aby mohli svou čtvrť lépe bránit před investorskou nenasytností. Informovali jsme zde a zde.

Poté vystoupila Ing. Karolína Hrbková, která představila projekt Biodiverzita ve městě. Projekt sestává z několika víceméně propojených linií. První linií je spolupráce s městem a zastupiteli Liberce při vytváření koncepce využití a rozvoje zeleně v Liberci. Další, s tímto velmi úzce související linií, je mapování ploch zeleně v Liberci. Toto mapování má sloužit jako podklad pro vytvoření seznamu ploch zeleně, které by měly zůstat zachovány jako plochy veřejně přístupné zeleně, tj. neměly by být přeměněny na plochy jiného účelu ani být prodány soukromým vlastníkům – v případě, že dosud patří městu Liberci. Na tyto plochy je kladen důraz již při mapování, což znamená, že hlavním cílem mapování je zaznačit do mapy ty zelené plochy, které jsou pro občany nejvíce žádoucí a potřebné a které by si oni sami přáli přednostně zachovat. Karolína Hrbková si pro posluchače připravila i obrazovou stylizaci, jak by mohl Liberec vypadat, kdybyb místo například díry po Peštýnu nebo Tescu byl vytvořen park, jak by vypadaly plochy městské zeleně, kdyby se o ně město staralo, jak má a neprodávalo je spekulantům.

Následovala diskuze, která tak tvořila většinu večera. Diskuse se linula v klidné a věcné, ale zároveň častokrát emotivně vypjaté atmosféře, kdy občané poukazovali a konkrétními příklady dokazovali katastrofický stav, kterým v současné době městská zeleň v Liberci prochází. V otázkách lidí zazněly bohužel již tradiční argumenty proti městu. Podle zúčastněných občanů je město ovládáno skupinami určitých podnikatelů a tomu také přizpůsobuje svou politiku, nejen, v oblasti zeleně. Ignoruje názory lidí, vyjádřené například peticemi, a ani se nesnaží o dialog s občany.

V diskusi padl názor, že ti, kteří město, ať oficiálně nebo reálně, ovládají, nemají takový zájem naudržení městské zeleně, protože žijí ve svých sídlech a například v jejich okolí by zmíněné negativní zásahy nedovolili.
Konkrétně byly zmíněny ostudné případy postupu města, jako je jáma na Perštýně, zbourání starého OD-Ještěd-Tesco, Plaza, arál po bývalé Textilaně, privatizace parků.. Důležitým tématem, okolo kterého se diskuze v podstatné míře točila byla situace s územním plánem v Liberci.

Na tuto situaci, která plodí apatii občanů a pocit odcizení ve vlastním domovině ale reagovali zástupci občanských sdružení, kteří, skrze argumentaci pomocí popisu vlastních aktivit, ukázali, že ne všechno je ztraceno. V podobném duchu se pro občanskou aktivitu vyjádřili i zástupci odborů z magistátu, ačkoliv kritika jejich práce těchto odborů byla jedním z hlavních témat diskuze. Ke společenské angažovanosti například účastí ve volbách, ale i spoluprací na podobných projektech jako je představená Biodiverzita ve městě, vyzvali občany i političtí zástupci.

Celý večer byl tak vítanou změnou v libereckých poměrech, kde, jak bylo při diskusi opakovaně zmíněno, reálná demokracie příliš nekvete a leitmotiv celé politiky je nacpávání si vlastních kapes.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
V areálu bývalých Libereckých výstavních trhů (LVT) již deset let funguje Technické muzeum Liberec. Nyní zde má ale vzniknout výstavba bytových domů a lidé
Stavební společnost Brex byla dlouhé roky významným hráčem v regionu. Dostávala poměrně velké procento zakázek a její vlastníci měli blízko k politikům, zejména k
Letošní Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm proběhne v Liberci od 7. do 12. května. Jako každý rok se v jeho soutěžním programu představí to
Fungování kontroverzního parkovacího domu u krajského úřadu, kde jedno stání vyšlo na více jak milion korun, ukazuje, že dotace 84 milionů, kterou na něj