„Tak nám (zas) zdražili vodu,“ chtělo by se parafrázovat známou větu posluhovačky Josefa Švejka paní Müllerové.
Není to (zas) o moc, což je proslulý trik vodáren, neboť když zdražují po krůčcích a malých částkách, hromy a blesky naštvaných odběratelů k nim nedolehnou.
Přestože nikdo kvůli několika korunám nezchudne, nezkrachuje ani si neprožene kulí lebku, navozuje nejnovější zdražení stejné otázky jako loni, předloni, atd. Cena vody roste každým rokem a mě baví sledovat, čím to vodárny zdůvodňují. Nejznámější dlouhodobou výmluvou je, že lidé vodou šetří, a proto musí být dražší. Tomu však lze rozumět jen s velkou empatií pro zahraničního majitele české vody.
Známá je i vytáčka, na ustavičně se zvyšující náklady. Pozoruhodné na tom je, že energie již několik let téměř nerostou, ceny nafty či benzínu minulé roky stagnovaly (stejně jako elektřina) a letos dokonce klesly na sympatickou hladinu. Proto bylo jasné, že se vodárny letos na stoupající ceny energií vymlouvat nemohou. O to víc jsem očekával, na co to svedou.
Letošní výmluva zní: voda musí být dražší, neb rostou náklady na údržbu vodovodních řadů a hlavně kanalizace. Neb, jak tvrdí oficiální verze, vodárny spravují mnohem více vodovodů, čistíren a další infrastruktury než v roce 1993, kdy byly založeny. Zaklínadlo jménem náklady jsou něco jako nesmrtelná teta. Poctivé by však bylo, kdyby firma zveřejnila, kolik nových „vodovodů, čistíren a další infrastruktur“ uvedli letos (loni) do provozu a zda je bylo hned nutné nákladně čistit.
Vodovody poprvé přišly i s úplně novým zdůvodněním. Je inovativní, ale v demagogii nastavilo laťku hodně vysoko. Nejen to, vůbec mu není rozumět. Mluvčí vodáren prohlásil, že na vývoj ceny vody má vliv mimo jiné i to, že nestoupá počet obyvatel: „Jen se stěhují v rámci regionu do oblastí s nižší hustotou osídlení, čímž stoupají náklady na připojení jednoho obyvatele.“
Stejně jako v minulosti jsem v tom letošním zdůvodnění nenašel informaci, která by mě, a nejsem určitě sám, zajímala nejvíc. O kolik milionů se zvedne zahraničnímu majiteli severočeské vody zisk příští rok, když její cena stoupne o dvě procenta.
Nezdraží jen voda (za posledních deset let se její cena zdvojnásobila), ale o tři desítky procent i lanovka na Ještěd. Ze 75 korun pro dospělého na 99, děti do patnácti let budou platit 74 korun. Když jsem dopodrobna pročítal nový ceník, pozastavil jsem se u dvou věcí. Úplně v něm chybí sleva pro celou rodinu. (Máma s tátou a s dvěma dětmi mezi šesti a patnácti lety utratí za lanovku, která jede celé čtyři minuty tam a celé čtyři minut zpátky, 546 korun.) Upoutala mě také rubrika: Saně, skibob, padák a ostatní spoluzavazadla těžší než 10 kg, za který cestující zaplatí 39 Kč.
Také u zdražení lanovky na Ještěd mě zajímalo, jaké vysvětlení České dráhy, které ji provozují, předloží. Jejich mluvčí Radka Pistoriusová: „S ohledem na vývoj růstu cenové hladiny, nákladů spojených s provozem a potřebou finančních prostředků na budoucí modernizace bylo rozhodnuto o navýšení ceny platné pět let na 99 korun.“
Chápu, že vysvětlení musí být krátké, ale co mám dělat, když mu nerozumím? Co to je růst cenové hladiny nákladů (teta!) spojených s provozem? Zdražila vazelína, kterou se mažou lana, kladky, ozubená kola? Nebo je do nákladů započtená práce pomocné síly, která bude vážit turistům batohy? Deset kilo je totiž foťák se stativem, svačina a pití. Desetikilový limit je hanebně nízký, i když jen dvakrát tolik vážily bágly Němců, které jsme z Liberce vyhnali.
Korunu tomu všemu vysvětlování nasadila mluvčí drah, když řekla, že cena jízdenky na Ještěd se od roku 2010 neměnila. Protože je lanovka dlouhodobě výdělečná, přeložil jsem si to tak, že se ČD rozhodly zdražit, protože už dlouho nezdražovaly. Na první pohled se to zdá jako úplná blbost, že jo?
Mimochodem, to mi připomíná, když před několika lety Česká pošta zvyšovala ceny svých služeb, prohlásila, že zdražuje, protože to dělají všichni. Znělo to skoro upřímně.