Náměstek hejtmana pro klíčové resorty dopravy, investic a veřejných zakázek Marek Pieter (Starostové pro Liberecký kraj) rezignoval na svou funkci. Oznámil to jeho stranický šéf a hejtman Martin Půta. Oficiálně se tak stalo ze zdravotních důvodů, ovšem může jít o eskalaci problémů mezi Pieterem a Půtou.
Marek Pieter se ke své rezignaci sám překvapivě nevyjádřil. Udělal to za něj hejtman Martin Půta, který v tiskovém vyjádření uvedl: „Chtěl bych panu náměstkovi Pieterovi poděkovat za šestiletou spolupráci ve vedení kraje. Přeji si, aby své zdravotní potíže, které avizoval již delší dobu, co nejdříve překonal. Předpokládám, že návrh dalšího postupu na jmenování nového kandidáta na pozici náměstka za Starosty pro Liberecký kraj bude řešen v souladu s koaliční smlouvou a předložen na jednání zastupitelstva 29. ledna 2019.“
Zdravotní důvody ale nemusí být skutečnou příčinou, proč Pieter na svůj post rezignoval. Přes všechnu mediální vizáž o pohodové a slušné spolupráci, vedl právě s hejtmanem Půtou vleklou politickou válku. Půta připravil Pieterovi ponížení, když na jeho zásah musel změnit své tvrzení o VIP zájezdu, který jemu a dalším krajským politikům, platil kontroverzní podnikatel Miroslav Pelta. A to v době, kdy kraj navyšoval peníze na sport, z čehož měl Peltův klub výrazný prospěch. Pieterovo neuvěřitelné lhaní, kdy dokázal obrátit svá tvrzení, kdo mu platil zájezd během jediného dne, se dostalo i do celostátních médií. S kauzou přišel náš server.
Situace nabrala na otáčkách poté, co se Půta rozkmotřil s Jiřím Vařilem, zásadní podnikatelskou postavou, která stojí za společností BusLine, která pro Liberecký kraj i obě zdejší největší města provozuje autobusovou dopravu. Ač v minulosti sám Půta, s Markem Pieterem a tehdejším radním pro dopravu Vladimírem Mastníkem, táhl za jeden provaz a prosazovali úzkou spolupráci kraje s BusLine, zhruba před dvěma lety přišel zlom a s ním i vnitrostranický boj. V případě Jiřího Vařila jde až o osobní nevraživost ze strany hejtmana Půty, který chce mít autobusovou dopravu zcela pod svou kontrolou.
Jedním z vrcholů sporů byl Pieterův návrh, aby Liberecký kraj poslal zhruba sto milionů soukromým dopravcům navíc, v rámci údajného navyšování platů, která na úrovni vlády prolobbovali lidé spojení s BusLine. Marek Pieter v Půtově nepřítomnosti na radě kraje prosadil její odhlasování zastupitelstvem. Nakonec ale zřejmě zvítězily obavy z podezřelých okolností kolem zakázky a ta byla nakonec stažena, respektive se nedostala na bod programu jednání. Většina zastupitelů zařazení bodu odmítla.
Podle kuloárních informací byl ze strany hejtmana na Pietera vyvíjen silný tlak na to, aby odstoupil. Zda je za tím možnost, že se v blízké budoucnosti jeho jméno objeví v některé z korupčních kauz, není jisté. Ve hře můžou být aktuální kauzy kolem BusLine, kde již byl obviněn další Půtův radní a Pieterův předchůdce v pozici radního pro dopravu Vladimír Mastník (Starostové pro Liberecký kraj).
Každopádně to, že po posledních volbách, které vyhráli Starostové pro Liberecký kraj, pod sebou, za souhlasu hejtmana, kumuloval funkce, kde teče nejvíce peněz – tedy dopravu a veřejné zakázky, tomu může nahrávat.
Martin Půta, který měl Pieterovo odstoupení požadovat a který Starostům vládne čím dál více autoritativním stylem, je přitom sám dokonce již obžalován z přijetí úplatku a zneužití pravomoci. V organizované skupině měl pomáhat Metrostavu tunelovat evropské dotace na podvodném a účelově předraženém projektu v Liberci.
Marek Pieter vstoupil do politiky v roce 1998 na kandidátce KSČM v Desné v Jizerských horách, kde později dělal starostu. Už za jeho působení v Desné jej provázely kontroverzní zakázky, jako například renovace zdejší školy za 150 milionů, kterou získala společnost Syner. Později se stal vedle Martina Půty nejznámější tváří Starostů pro Liberecký kraj, kterým dlouhé roky i předsedal. V roce 2012 se stal Půtovým náměstek pro ekonomiku na kraji, v roce 2016 pod sebe vzal resort dopravy a veřejných zakázek.