Na mimořádném zasedání městské rady se řešil osud libereckého klubu Azyl, kde na 900 lidí žádalo po politicích, aby zde změnou územního plánu byla napravena situace, aby zde mohla dál fungovat hudební a jiná produkce. Zasedání rady města ale žádné řešení, ani na potřetí nepřineslo.
Liberečtí radní se zabývali peticí, která na město dorazila těsně před začátkem prázdnin. Během necelých dvou týdnů v červnu 855 lidí směřovanou libereckým zastupitelům, aby pomohli napravit úřední chybu, která sužuje místní kulturní klub Azyl a které využívá trio jeho sousedů s dlouhými prsty do politiky.
Petice žádá, aby zastupitelé vyřídili změnu územního plánu, která by mohla napravit desetiletí starou chybu úředníků, která zavedla bývalou fabriku – tiskárnu, ve které se Azyl nachází, do školních ploch. O tom, že se jedná o historickou chybu, mluvili na zastupitelstvu i samotní politici a úředníci.
Tato chyba při zpracování územního plánu před zhruba 20 lety místnímu klubu aktuálně znemožňuje konat kulturní akce. Otázka byla již třikrát na zastupitelstvu, ale nikdy se nenašla vůle ji vyřešit. Přitom zastupitelstvo jiné změny územního plánu řeší běžně. Tato změna ale není schopná zastupitelstvem projít již déle než 2,5 roku.
Jak vyplývá z materiálů z jednání rady, je současný přístup města podivně dvojaký. Město ve svém stanovisku nejprve popisuje, jak třikrát za sebou předložilo návrh na tuto změnu územního plánu zastupitelstvu k rozhodnutí. A následně začne vysvětlovat, že o tom návrhu vlastně už není třeba rozhodovat. Protože už v roce 2009 bylo rozhodnuto o jeho zařazení do nového územního plánu.
„Zastupitelstvo tedy deklarovalo – vyslovilo vůli, že se žádostí bude zabývat v rámci nově pořizovaného územního plánu. V dokumentaci nového návrhu pro veřejné projednání, byla dne 26. 6. 2018 veřejně projednána, byly předmětné pozemky zahrnuty do ploch smíšených centrálních. V těchto plochách budou podle navrhovaných regulativů činnosti provozované, přípustné. Z výše uvedeného vyplývá, že zastupitelstvo žádosti o změnu územního plánu vyhovělo tím, že podle regulativů v nově pořizovaném územním plánu je uvedený záměr přípustný.“, uvádí se v usnesení rady.
Na podobný přístup vedení města reaguje trošku rozmrzele i opoziční zastupitel Jindřich Felcman (Změna pro Liberec-Zelení), který byl v červnu jedním z organizátorů petice. „Působí to dojmem, že úředníci nyní i v součinnosti s radními neustále ohýbají svoje postupy tak, aby jim to vyhovovalo. V tomto případě, aby si mohli nad celou kauzou alibisticky umýt ruce. Není totiž tajemstvím, že tato kauza zastupitelský klub Starostů rozděluje a tak se snaží rozhodnutí vyhýbat. Bohužel na úkor provozovatele a návštěvníků oblíbeného klubu Azyl,“ uvedl pro náš web Felcman.
V kladné vyřešení věci, která se táhne již třetím rokem a ztrpčuje známému libereckému klubu život, doufá i jeho provozovatel Jan Horáček: „Je to vysilující, na rozhodnutí již čekáme 2,5 roku a mrzí mne, že se nenašla ještě politická vůle tuto úřední chybu napravit. Do Azylu chodí tisíce lidí za kulturou a pobavením se u piva, ale pořád takhle žijeme v hrozné nejistotě,“ odpověděl na náš dotaz Horáček.
Problémy, které po celé zemi známý klub má, má politické pozadí. Ztížit Azylu život se totiž dlouhodobě snaží trojice sousedů Azylu – podnikatel Jiří Smetana, který si vedle klubu na garáži postavil dům, bývalý kontroverzní úředník Pozemkového fondu, který z něj musel po sérii skandálů a vlastním obohacení se odejít Michal Frydrych a jeho partnerka, bývalá náměstkyně primátora Jiřího Kittnera Dagmar Helšusová.
Ti vedou s Azylem vleklou neúspěšnou válku skrze soudní síně a tak se snaží poškodit klub i jinak, mimo jiné přes své politické kontakty. Loni se jim povedlo Azylu sebrat zahrádku před klubem pod nepravdivou záminkou, že zde sami chtějí budovat komunitní zahradu (což nikdy, na rozdíl od lidí z Azylu, neudělali), aktuálně se jedná o nejrůznější podněty a udání.
Klub Azyl v Liberci funguje již deset let. Stal se nejen známým mezi milovníky piva a pivní kultury, kde je v rámci České republiky známým fenoménem, ale stejně tak i jako místní alternativní kultury, která daleko přesahuje hranice města i regionu. Za posledních deset let zde proběhly stovky koncertů, přednášek, workshopů i jiných akcí, které navštívily desítky tisíc lidí z Liberce i celé země.
