Odposlechy z kanceláří Metrostavu i čtením závěrečné řeči ze strany státního zástupce pokračoval včera soud ohledně korupce v případě rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci.
Dopoledne soud pouštěl odposlechy, které policie pořídila v kancelářích společnosti Metrostav. Mluví na nich obžalovaní manažeři Metrostavu Jaroslav Stuchlík nebo lobbista Jan Petráň, přítel hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj), kterého v ostatních odposleších familiárně oslovuje „Marťas“.
„Půta teď bude šéfem ROP (Regionální operační program Severovýchod přes který šly do Liberce evropské dotace – pozn. Red.), takže to je to zařízený, že se ty peníze uvolněj,“ popisuje strategii Metrostavu na odposleších Jan Petráň, když řeší situaci, kdy Metrostavu hrozilo, že o své peníze přijde, protože projekt dopisem na ROP v roce 2012 ukončil Jiří Zeronik, další obžalovaný, který byl ten rok odsouzen za korupci.
„Jirkůva jsme tam píchli my, klasická prostituce, všechno mohlo bejt v pohodě, kdyby do toho ten vůl Zeronik nehodil vidle“, pokračuje v popisu zákulisních jednání kolem veřejných zakázek Jan Petráň. Petr Jirkův je další klíčový obžalovaný, který na stavbě kostela dělal technický dozor, ale zároveň připravoval výběrová řízení a převzal otěže v orgánech žadatelské společnosti Geotermální energie pro občany po Jiřím Zeronikovi.
Petráň rovněž na odposleších zmiňuje, že je vyčleněna „jednička pro Půtu“. Státní zástupce má za to, že se to shoduje s tabulkou s údajnými úplatky, kterou policie zajistila u dalšího z manažerů metrostavu, dnes již zesnulého, Jaroslava Stuchlíka, kde podobná částka (800 tisíc) je u kolonky „Nejvyšší“. Jako o Nevyšším mluvili aktéři kauzy v telefonních odposleších právě o hejtmanovi Martinu Půtovi.
Po obědě stání zástupce začal číst svou závěrečnou řeč, odpoledne jí ale stihl přečíst, dle svého vyjádření, sotva polovinu. A to ji četl v kuse téměř tři a půl hodiny.
V ní například zmínil, že cena za opravu kostela, který měl stát veřejné prostředky podle plánů Metrostavu až 65 milionů korun, byla značně nadsazená. Metrostav přitom oficiálně uváděl zisk pouhá 4,5 % z ceny díla.
Státní zástupce Radim Kadlček vycházel tak z interních materiálů firmy zabavených policií, kde se ukazuje, že reálná cena stavby měla být 37 až 39 milionů korun. Ostatně policie zachytila i komunikaci mezi Metrostavem a další stavební firmou, kdy obě společnosti zvažovaly, že Metrostav stavbu přenechá právě za zhruba 39 milionů korun.
V závěrečné řeči bylo také poukazováno na, dle státního zástupce, úmyslně nadsazený rozpočet. Původní rozpočet z dílny rozpočtáře z ateliéru David byl v některých položkách zněkolikanásoben. Původní rozpočtář přitom vypověděl, že pod rozpočtem Metrostavu je uvedeno jeho jméno, ale s čísly zásadně nesouhlasí a doložil původní verzi.
Státní zástupce uvedl několik až absurdních příkladů. Mezi jinými šlo o hodinou sazbu pro klempíře. Zatímco v původním rozpočtu byla ohodnocena částkou 250 korun na hodinu, v rozpočtu Metrostavu to bylo 6100 korun na hodinu. Jak uvedl Radim Kadlček, nemůže jít o účetní chybu, protože se částka opakuje a i ostatní firmy, které se hlásily do výběrového řízení, které organizoval Petr Jirkův a které podle policie měly „dělat Metrostavu křoví“, uváděly podobné nesmyslné částky.
To, že bylo výběrové řízení „cinknuté“ ostatně přiznal u soudu i Jiří Zeronik, původní jednatel společnosti Geotermální energie pro občany. Zeronik zároveň přiznal, že mu byl za jeho roli Metrostavem slíben úplatek ve výši 6 milionů korun.
