85 let od úmrtí F. X. Šaldy

V Liberci vlastně nikdy pořádně nežil, byť se zde narodil. Přesto na nejznámějšího literárního a uměleckého kritika město pod Ještědem vzpomíná. Po Františku Xaveru Šaldovi jsou zde pojmenovány nejstarší české gymnázium, náměstí i místní divadlo.

Malý František Xaver se narodil 22. prosince 1867 do rodiny českého poštovního úředníka Františka Šaldy, která bydlela na dnešní Sokolské ulici v tehdy většinově německém Liberci. Dům stále stojí a je opatřen pamětní deskou. Když ale byly Františku Xaverovi čtyři roky, vzal jeho tatínek místo na poště v Čáslavi a celá rodina se stěhovala s ním.

Později Šalda sám vzpomínal, že důvodem mohly být národnostní třenice, které tehdejším Reichenbergem zmítaly, i doslovná šikana zdejší radnice vůči české menšině. Snad i tato raná rodinná zkušenost v něm posílil odpor k nacionalismu, tolik příznačný pro jeho pozdější dílo.

Z Čáslavi odjel studovat do Prahy. Nejprve gymnázium, později na chvíli práva, ale protože již od svých jinošských let tíhl k literatuře a umění a publikoval svou poezii a prózu, vedly jeho cesty za vzděláním přeci jen jiným směrem.

Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy studoval umění a historii a v roce 1919 se zde již habilitoval jako profesor románských literatur. Směrem k románským zemím a Západu vůbec se ale Šalda obracel i mimo svou akademickou kariéru.

Jako mladý autor se podílel na sepsání Manifestu české moderny v roce 1895, a přihlásil se tak k nové, pokrokové generaci českých umělců, která se rozcházela se světem nacionalismu a romantismu 19. století, a to nejen umělecky, ale i filosoficky, když objevila díla Friedricha Nietzscheho nebo Arthura Schopenhauera. V umění pro ni hrála hlavní roli síla individua, osobitý projev, a ne lpění na (velmi často údajných) národních tradicích a mýtech.

Politicky pak tato generace sympatizovala s dělnickým hnutím a rodící se levicovou politikou. Manifest české moderny vedle Šaldy podepsali například i Antonín Sova, Otokar Březina, Josef Svatopluk Machar nebo Vilém Mrštík.

Příklonnost k levici zůstala Šaldovi i po nástupu nové republiky v roce 1918. Když byl v druhé polovině dvacátých let minulého století cenzurován a zabavován komunistický tisk, předal například Šalda redakci svého, tehdy známého a respektovaného časopisu Tvorba mladému Juliu Fučíkovi z KSČ, se kterým ho pojilo přátelství.

Věhlasným se pak stalo vydávání Šaldova zápisníku. Za první republiky se jednalo o respektovaný a vyhledávaný titul, na jehož stránkách se F. X. Šalda vyjadřoval nejen k umění a literatuře, ale i k otázkám politickým a sociálním. Zejména ve 30. letech varoval před nástupem fašismu a hrozbou z jeho strany pro celou civilizaci.

Druhé světové války se Šalda ale již nedožil. Zemřel přesně před 85 lety, 4. dubna 1937. Bylo mu 69 let. Jak byl osud k Šaldovi štědrý co do jeho intelektu, nadání a talentu, nespravedlivě mu ubral na zdraví. Od mládí trpěl nervovou chorobou, bylo mu sotva třicet let, když částečně ochrnul. Snad proto, s vědomím těžkostí takového života, věnoval ve své závěti svůj dům a majetek Jedličkovu ústavu pro postižené děti.

Subscribe
Upozornit na
16 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Liberecký kraj je velkým stavebním firmám nakloněn. Dodavatelům silničních staveb vyplatí kraj za loňský rok navíc 68,26 milionu korun ve srovnání s tím, co
Vedení Liberce usiluje o vybudování kompostárny v Chotyni. Jak ale ukázal seminář pro zastupitele, který k tomuto tématu minulý týden svolal primátor Jaroslav Zámečník
Tragická dopravní nehoda, při které na dopravně vytížené Švermově ulici před čtrnácti dny zemřela chodkyně, měla svůj počátek v lyžařském areálu na Ještědu, kde
Další ze symbolů slavné éry Liberce jde k zemi. Město se dlouhé roky nestaralo o budovu restaurace a vinárny v areálu LVT, na Masarykově