nášLiberec

Search

Místo 200 let staré hospody v centru Liberce bude parkoviště

Libereckou veřejnost pobouřil případ zhruba dvě stě let starého hostinec U Severů (původně U naděje), který koupil majitel v sousedství sídlící firmy KASRO spol. s r.o., a jelikož jej z důvodu památkové ochrany nemohl zbořit, nechal ho schválně chátrat, až dosáhl jeho demolice. Dnes je jasno. Místo klasicistního domu vyroste naproti škole na ulici 5. května placené parkoviště.

V prostorách bývalé restaurace U Severů probíhají několik dní práce, které příliš nesvědčí o tom, že by zde měla vyrůst avizovaná novostavba. Naopak, vše nasvědčuje tomu, že se plocha upravuje pro parkoviště. To ostatně naší redakci potvrdil člověk z prostředí firmy KASRO, jejíž majitel nechal kdysi starou a oblíbenou libereckou hospodu záměrně zchátrat a následně zdemolovat.

„Ano, bude zde parkoviště, minimálně tak na dva roky,“ uvedl zdroj Našeho Liberce, který si nepřál být jmenován. Podle něj se bude jednat o komerční parkoviště, kam se bude najíždět přes koleje a ještě k tomu přes chodník, přímo před základní školou. To dosvědčuje i aktuálně nainstalovaná automatická brána sloužící vjezdu automobilů.

Překvapením je takový vývoj pro památkáře z Národního památkového ústavu (NPÚ). „O realizaci parkoviště není NPÚ, ÚOP v Liberci, informován, tato skutečnost nebyla s naší organizací projednávána ze strany vlastníka ani dotčených orgánů. Pokud dochází v prostoru k realizaci zpevněných povrchů či instalaci zařízení, probíhají tyto aktivity bez vyjádření NPÚ,“ sdělil naší redakci ředitel NPÚ Miloš Krčmář.

Své rozpaky neskrývá ani hlavní architekt města Jiří Janďourek, který byl jinak zastáncem dostavby bloky, tedy i demolice původního hostince z první poloviny 19. století. Doufá ale, že se jedná jen o dočasné řešení. „Já předpokládám, že investor projekt dokončí. Tento stávající mezistupeň je samozřejmě prohra a nemám k tomu co jiného říct, ale doufám, ze splní, co slíbil v rámci projednávání na Radě architektů i u památkářů,“ uvedl pro Náš Liberec Janďourek. Společnost KASRO na dotazy naší redakce dlouhodobě nereaguje.

Současný majitel, podnikatel a vlastník sousední nemovitosti a společnosti KASRO, Štěpán Hyk, objekt před několika lety odkoupil a chtěl jej nechat zdemolovat. Proti tomu se ale tehdy postavili, jak informoval Náš Liberec, památkáři. Dům se totiž nachází v památkové zóně. „Památková rada substituci stávajícího objektu odmítla,“ uvedl pro Náš Liberec před rokem ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ) v Liberci Miloš Krčmář.

Majitel objektu se po odmítnutí přímé demolice uchýlil ke „klasickému českému developerskému“ postupu. Tedy, pokud mu město nepovolí dům strhnout hned, nechává ho schválně chátrat. Historická budova v památkové zóně tak chátrala a nebyla zabezpečená, za přístřešek si ji vybrali bezdomovci a narkomané. Kvůli „péči“ nového majitele, která dělala vrásky už i sousedům, musely například loni v místě několikrát zasahovat i silové složky.

Takový přístup je sice v rozporu s vyhláškou, ale jak říká sám ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář, současný přístup samosprávy i státu jen nahrává podobnému přístupu vlastníků, kteří se chtějí historických objektů zbavit.

Podobný přístup se tak podnikateli Hykovi nakonec vyplatil. Budova byla kvůli jeho přístupu v takovém stavu, že proti jejímu stržení již nebyli ani památkáři, kteří to v minulosti odmítali. Dům se letos na jaře začal demolovat.

„Na základě hlasování v Památkové radě Národního památkového ústavu v Liberci byl záměr demolice stávajícího objektu a realizace novostavby akceptován. Předcházela tomu dlouhá diskuse, přičemž podmínkou demolice je zpracování stavebně-historického průzkumu. Studie novostavby pak byla při následných konzultacích s NPÚ upravena a bude dále rozpracovaná ve fázi projektu,“ uvedl pro náš web Petr Freiwillig, předseda Památkové rady NPÚ.

Ani další památkáři nemají ze zbourání bývalé restaurace radost. „Dům čp. 350, někdejší restaurace U Severů, představuje jednu z nejstarších staveb této části města. Na mapě stabilního katastru z roku 1843 je zakreslen jako plánovaný, a lze tedy předpokládat, že vznikal následně kolem poloviny 19. století, případně byl rozšiřován během jeho druhé půle. Svým půdorysným a hmotovým řešením je v této lokalitě, v níž převažují mladší činžovní domy či rodinné vily z přelomu 19. a 20. století, ojedinělý a nepravidelné situování na parcele je výmluvným příkladem pestrého urbanistického a stavebního vývoje Liberce,“ uvedl na náš dotaz v minulosti historik architektury Jaroslav Zeman z NPÚ.

Vlastník domu měl ale zastání v Radě architektů, což je liberecký orgán, který zavedl kontroverzní bývalý primátor Liberce Tibor Batthyány (zvolen za a vyhozen z ANO). Hlavou liberecké Rady architektů je od roku 2017 Josef Smutný. Ten za demolici historického domu na ulici 5. května lobboval dlouhodobě. Stěžoval si například na liberecké památkáře i na generálním ředitelství Národního památkového ústavu v Praze, ale jeho stížnosti byly jako nerelevantní shozeny ze stolu.

Hostinec představuje jeden z mála zachovalých klasicistních domů, které ještě dokumentují původní historickou zástavbu tzv. Filipova města ze začátku a první poloviny 19. století, kterou po sto letech vystřídaly okolní, většinou historizující či již secesní, nájemní bytové domy.

Bývalý hostinec U naděje tak dokládá střídání jedné éry, kdy ještě Liberec byl poddanským městem, za druhou, ve které se stal sebevědomou průmyslovou metropolí severovýchodních Čech a politicky prvním městem německých obyvatel tehdejšího Českého království.

 

 

Subscribe
Upozornit na
20 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zfušované výběrové řízení na plavecký bazén v Liberci, které se dle protikorupční policie odehrávalo pod přímou kontrolou kontroverzního podnikatele Petra Syrovátka ze SYNER Group,
Jedna z historických školních budov v centru Liberce neměla od revoluce důstojné zázemí pro místní děti. Situace se ale mění k lepšímu. U druhého
Příběh Lesního koupaliště tak nějak odráží péči Liberce o veřejný prostor a svůj majetek vcelku za posledních šest let. Ačkoliv má město od státu
V Liberci se péči o veřejný prostor příliš nedaří. Co ale zanedbává radnice, nahrazují občanské aktivity. Jedním z příkladů instalace sochy Ikara na libereckém