Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba mít proti ní nástroje. Jenže zrovna praxe mediální politiky v Libereckém kraji ukazuje, že to tak jednoduché není.
Andrej Babiš si před lety, kdy začínal s politikou, koupil celé vydavatelství a s ním několik zavedených mediálních deníků a bylo (a je) z toho haló. Právem. Na druhou stranu zachoval se víc transparentně než řada dalších oligarchů, kteří vlastní mediální domy a otevřeně a finančně podporují ostatní politické strany. Zmiňme třeba jen Zdeňka Bakalu, letitého sponzora ODS a TOP 09…
U nás v Liberci má zdejší stavební syndikát také své médium. Kdysi to bývala televize, nyní jen zpravodajský web, který však doplácí na svůj žurnalistický amatérismus a průhlednou normalizační dikci. Daleko propracovanější (a nebezpečnější) je systém, se kterým operuje vedení Libereckého kraje a který kopíruje i vedení města Liberce, kde vládne tatáž strana.
Zatímco Babiš si svá média musel koupit ze svého, zdejší politické špičky lokální média přímo uplácejí z veřejných rozpočtů. Náš web již dlouhé roky ukazuje na extrémně vysoké (a jinde nevídané) částky, které kraj (a posledních pět let i město – byť v menším) dává na své PR, kde ročně jde několik milionů na nákup článků v médiích.
Prezentaci si platí všechna města a kraje, jen u nás je to řádově někde jinde. Proč se tomu tak děje a jaký to má efekt, netřeba rozebírat. Takto koupený mediální klid zaručí, že nikoho nezarazí, že v Liberci vyhrává největší zakázky de facto pořád dokola jeden a ten samý kartel stavebních firem a že se staví (jak ukazuje aktuální příklad parkovacího domu) třikrát dráže než jinde.
Když potom poslanci za liberecké Starosty hlasitě vítají zpřísnění lex Babiš, těžko to nazvat jinak než bohapustým pokrytectvím. Na druhou stranu, čistě pragmaticky a z hlediska technologie moci, je to opravdu majstrštyk. A Babiš vypadá jako amatér…
foto: Miloslav Drašner