Že dnes nefunguje cenzura? V jedněch libereckých novinách napsali článek o konci vysílání TV Genus a Rádia Dobrý den. Ale protože Genus patří Syneru a ten je například skrze Bílé tygry silným inzerentem, článek prostě vyjít nemohl. Tak alespoň u nás:
V mediálním rybníčku na Liberecku lekli dva kapitální kapři. Televize Genus plus a Rádio Dobrý den přestaly vysílat. Důvody opuštění éteru se dají shrnout do jediného – došly peníze.
Genus plus, částečně vlastněný S group holding, dceřiné společnosti Syneru, zavírá svůj mediální dům po dlouhých 16 letech. A jen rok po digitalizaci. Ne náhodou je to právě krátce po krajských volbách, kdy skončila ochota dotovat televizi z veřejných prostředků. Celý mediální trh se navíc zmítá v problémech a je tak roztříštěný, že provozovat krajskou televizi se těžce nevyplácí.
„Důvody jsou ryze praktické. Terestricky se z vysílačů šíří už tolik programů, že je stále složitější zajistit financování pro jejich chod. Vědí to všichni, kdo v obdobném byznyse podnikají. Jen to nikdo nahlas nepřizná,“ překvapivě upřímně shrnuje Alena Roubalová, ředitelka Genusu. Ještě před rokem ale hýřila optimismem, když se televize osamostatnila od Primy, s níž sdílela vysílací kmitočet a začala vysílat digitálně z Ještědu.
Vlastníci televize Regio Media a S group holding tehdy ale možná nepočítali s neochotou politiků televizi platit. Krátce předtím totiž ještě stačil exprimátor Liberce Jan Korytář (ZpLK) zastavit příspěvky televizi, šetřit se rozhodl i krajský úřad, který ovládli Starostové a Genus kritizující Změna.
„Jestli má někdo ekonomiku nastavenou jenom na příspěvcích od města a kraje, tak se nesmí divit,“ shrnuje hejtman Martin Půta (SLK). Letos nehodlal dát Genusu kraj žádné peníze. Jen loni ale dostala televize necelých 600 tisíc. Tyto příspěvky Půta kritizuje.
„Přínos byl slušně řečeno diskutabilní. Obávám se dokonce, že některé příspěvky mohly mít přesně opačný efekt, než jaký kraj čekal,“ argumentuje hejtman. Podobně vidí situaci i Jaromír Baxa (ZpLK), zastupitel Libereckého kraje i města. „Nešlo o vážně míněná média, ale o nástroje propagandy podnikatelských skupin blízkých ODS a o způsoby, jak získat veřejné peníze,“ říká Baxa na adresu Genusu a Rádia Dobrý den.
Právě rádio o svém konci taktně pomlčelo. Stanice s nejasnou vlastnickou strukturou, o níž se na jejích stránkách nic nedočtete, patřila zčásti exposlanci Tomáši Hasilovi (ODS). Na svém facebooku pouze vyvěsila nicneříkající informaci, že od 1. února se Rádio Dobrý den připojí k síti Hit radio. „Všem našim věrným poslucháčům děkujeme za jejich přízen“ (napsáno včetně těchto překlepů).
Majitelé rádia mlčí. Zaměstnanci však byli sdílnější. Prozradili, že Dobrý den byl koupen konsorciem rádií Hitradio FM (patřící firmě Media Bohemia), v němž bude mít Dobrý den své pravidelné vstupy z Liberce několikrát denně. Frekvence mu zůstane, změní se nejspíš jen název.
Není tajemstvím, že i Rádio Dobrý den ještě loni namísto myšlenek o konci vysílání počítalo s růstem. V rámci volné frekvence 107,4 se v roce 2012 ucházelo o licenci, v jejímž rámci by v Liberci rozjelo svoji druhou stanici, zaměřenou na sport. V boji o kmitočet ale nakonec zvítězilo Rádio Blaník.
Rádio Dobrý den si ale připsalo jiný smutný rekord – dosáhlo republikového rekordu, když v tabulce poslechovosti trvale zaujímalo poslední místo na hranici měřitelnosti. To je podle mediálního experta a předsedy Asociace internetových televizí Milana Brunclíka důvodem, proč rádio nemohlo získat žádné peníze z inzerce.
„Za neúspěchem Rádia Dobrý den vidím potěšitelný fakt, že občan vůbec není blbec. Chytří lidé rychle postřehli podezřelý start Dobrého dne, jenž se s prakticky nulovou poslechovostí stal hlavním, velkými penězi dotovaným mediátorem debaklového lyžařského mistrovství světa. Pozorní Liberečané si toto rádio spojili s lidmi za ním a s nechvalným primátem Liberce, jenž je namnoze vnímám jako nejkorupčnější gubernie České republiky,“ vysvětluje Brunclík.
Právě Brunclík jako provozovatel regionální televize, která vznikla v Turnově hned v Listopadu 89 a běží úspěšně po celých 23 let dosud, byl první, kdo již před rokem ještě před startem digitalizovaného Genusu předpověděl, že za relativně velmi levný peníz a s více než skromným týmem tvůrců nelze uskutečnit divácky ani komerčně úspěšné regionální televizní vysílání v rozsahu 24 hodin denně na samostatném kanále. Došlo na jeho slova.
„Mohl by mne těšit zánik konkurence. Nikoli radost, ale jistou satisfakci pociťuji jen co do odchodu sebepropagace Syneru a liberecké ODS, jež mi na Genusu po celou dobu jeho existence vadila. Jako člověk, jenž však druhou půlku života věnoval rozvoji regionálních TV, jsem přesvědčen, že právě kraje a miniregiony potřebují své televize a proto jsem také vytvořil ambiciozní projekt Druhá veřejnoprávní. Z odkazu Genus TV by v něm našly důstojné místo třeba vlastivědné pořady Toulky Jany Šrámkové,“ připouští Milan Brunclík.
Ředitelka Genusu Alena Roubalová na stránkách televize přislíbila, že pokračovat bude internetová platforma na stránkách www.genusplus.cz a také bratrský server Týden v Libereckém kraji. Objevit se zde mají i občasné videopříspěvky, to aby prý ve stadiu „televizní hibernace“ nezapomněli řemeslo a nabídli návštěvníkovi něco, co ostatní internetové servery zařazují prozatím jen minimálně.
Roubalová také doufá, že Genus přestane být v hledáčku ostatních médií – tedy že se o něm nebudou objevovat články třeba jako jen tento. „Provozovatel internetového videoportálu má naději, že si ho konečně přestanou všímat média, která si z kritiky televizního vysílání udělala vlastní byznys. Byť autoři znají televizi jen ze svého obýváku,“ rýpla si Roubalová.