Příští týden začíná soud s bývalými vrcholnými představiteli města

Příští týden začne liberecký soud projednávat případ tunelování obecního majetku skrze městskou akciovou společnost Sportovní areál Ještěd. Na lavici obžalovaných usedne bývalý primátor Liberce Jiří Kittner, jeho náměstek Pavel Krenk a někdejší zastupitel Jiří Zeronik (všichni tři ODS). Všem třem hrozí vysoké tresty. U počátku kauzy v roce 2009 stálo naše sdružení. Dnes přinášíme starší článek, který spolu s novými souvislostmi rekapituluje celou kauzu.

Trestní oznámení, a to zatím jediné (navzdory anonymním internetovým křiklounům i některým hloupějším politikům), které jsme za o.s. Čmelák –SPP podali, spatřilo světlo světa  před více jak čtyřmi lety. Tehdy jsme byli s Janem Korytářem označováni za populisty, účelové lháře, kteří škodí pověsti města nebo prostě jen za hlupáčky, kteří nerozumí tomu, o čem mluví. Každá voda ale jednou steče dolů a že město Liberec přišlo podezřelým způsobem o veliký majetek a že by se za to měl někdo zodpovídat uznala nejdříve policie a poté i státní zástupce. Ke škodě se podle primátorky Martiny Rosenbegrové dnes přihlásilo i město Liberec.

Soudit liberecké politiky bude zdejší zkušený soudce Petr Neumann, kterého Liberečané mohou znát z mediální dceřinky firmy Syner, TV Genus, se kterou spolupracoval na populárně vzdělávacích pořadech. Paradoxní je, že jedním ze zakladatelů TV Genus byl i Jiří Kittner (ještě v dresu Syneru), který dnes před Petrem Neumannem usedne na lavici obžalovaných.

Politici z ODS ovládli městskou akciovku

O co v kauze vlastně šlo? Její začátek je možné vysledovat do období kolem roku 2003 až 2004, kdy do orgánů a zároveň do vedení městem 100% vlastněné akciovky Sportovní areál Ještěd (SAJ) usedl tehdejší liberecký náměstek za ODS Pavel Krenk a s sebou přivedl dalšího občanského demokrata, tehdy i městského zastupitele Jiřího Zeronika. Hned zpočátku je třeba říci, že tato dvojice se zdá jevit v celé kauze jako zásadní a že role Jiří Kittnera, který je dnes s nimi obžalován může být skutečně podružná. Ale nepředbíhejme.

Od této doby je možné sledovat několik obchodních transakcí s nemovitostmi, které končily značným ziskem pro osoby či firmy spojené nějakým způsobem s Pavlem Krenkem a Jiřím Zeronikem a nevýhodným výsledkem pro město Liberec a jeho akciovku SAJ.

Například otec manželky obchodního partnera Jiřího Zeronika nakoupil nikterak drahou parcelu na druhé straně Ještědu, aby vzápětí přišli zmínění zástupci SAJ (Krenk, Zeronik) s tvrzením, že tyto parcely musí nutně SAJ/Liberec získat a že majitel pozemků požaduje výměnou parcelu vedle Záchranné služby na Husově ulici v Liberci. Liberecké zastupitelstvo jim uvěřilo, schválilo prodej městského parcely na Husově ulici za 646 tisíc korun do SAJ, kde se posléze směna realizovala. Původní majitel ještědské parcely daroval pozemek na Husově ulici své dceři (té, jejíž manžel podniká s Jiřím Zeronikem), která jej obratem prodala za 4,2 milionu korun.

Podobných obchodů se skrze městskou akciovku SAJ odehrálo více a vždy nesly stejný rukopis. Pokaždé byly navíc omlouvány buď rozvojem samotného areálu na Ještědu nebo nutností příprav na tehdy se blížící Mistrovství světa v klasickém lyžování, které v Liberci proběhlo v roce 2009.

 A tady je kámen úrazu. Policie i státní zástupce viní Pavla Krenka i Jiřího Zeronika, že de facto podváděli orgány SAJ i liberecké zastupitelstvo, když jim poskytovali záměrně mylné informace o tom, který majetek musí SAJ získat i zamlčovali, že z toho budou mít prospěch třetí osoby. Navíc návrhy na majetkoprávní operace měly obvinění předkládat zastupitelům města ke schválení za takzvané vyhláškové ceny, tedy za ceny výrazně nižší, než tržní. Na konci byla díra do městského majetku, kterou soudní znalec ohodnotil na cca 18 milionů korun.

Jaká byla koho role?

Tolik tehdejší náměstek Pavel Krenk a jeho tajemník Jiří Zeronik. A co Jiří Kittner? Ten je pochopitelně mediálně nejviditelnější a celá kauza se (často ne úplně právem) vztahuje na jeho osobu. Jiří Kittner se dnes hájí různými posudky a hlavně naznačuje, že on sám se měl stát obětí podvodu. A může mít pravdu.

Například v případě mediálně známé směny, kdy město získalo kiosek na Ještědu, aby si bratři podnikatelé z liberecké ODS přišli na mnohamilionový majetek (při čemž jedna jeho část opět zázrakem doputovala k zmíněné manželce obchodního partnera Jiřího Zeronika) se jeho podpis objevil ve dodatku smlouvy, který by muž Kittnerovi inteligence a zkušeností nikdy pravděpodobně nepodepsal. Jednalo se o 900 tisíc, kteří měli oba bratři získat, pokud jim město nezmění směněné parcely na stavební. A to jim měl právě zaručovat Jiří Kittner, ač je to ze zákona věc ve výlučné pravomoci zastupitelstva.

Je pravda, že například tento dodatek byl, poté co byli Krenk se Zeronikem ze SAJ odejiti (2006) a předsedou představenstva se stal právě Jiří Kittner, ze smlouvy vymazán. O čem to ale vypovídá? Že Jiří Kittner musel vědět, co jeho náměstek a jiní spolustraníci v SAJ dělali. Nyní je otázkou (a věcí jeho obhajoby), co dělal proti. Rozhodně neinicioval žádné vyšetřování, naopak. Když jsme s trestním oznámením za tři roky přišli my, byli jsme nařčeni, že je to všechno účelový nesmysl.

Možná se tehdejší primátor Kittner bál skandálu, možná si myslel, že se opět vše zamete pod koberec, že kauza vyšumí. Nevyšuměla a Jiří Kittner má nyní problém. Obžaloba za porušování povinností při správě svěřeného majetku se tak zdá být zcela na místě.

Ale o tom musí rozhodnout soud. Nicméně o čem již rozhodnuto zřejmě je, je otázka politické viny. Celá kauza okolo městské akciovky SAJ dokumentuje „zlatou éru“ liberecké modré bašty ODS a zejména ukazuje, jak a kam se ztrácel nemalý majetek, který nyní Liberci tak drasticky chybí. Ať šlo či nešlo „jen“ o byznys náměstka Krenka a zastupitele Zeronika a ať o něm Jiří Kittner věděl či ne nebo to bylo celé jinak, městský majetek je v nenávratnu. A to jako varování do budoucna  stačí.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Býval to kdysi ambiciosní projekt, podporovaný řadou místních politiků. Díky nim získal i obrovské peníze z dotačních fondů Evropské unie, ale od začátku vzbuzoval
V Liberci je od 90. let parkování problémové. Problémové pro obyvatele Liberce, ale velice výnosné pro soukromé firmy, které se na něm podílejí. Současné
Podle vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové koupil v minulosti stát za výrazně předraženou cenu budovu bývalého Elitronu v centru Liberce. Cena
Příběh liberecké spalovny je pravděpodobně největším případem zneužití politické moci a veřejných prostředků v Liberci za posledních 25 let. Příběh ukazuje, jak vybraní politici