Tipsport aréna: rezervováno pro Bílé tygry ze Syneru

Liberecká Tipsport aréna se pro mnohé stala symbolem propojení byznysu  a politiky, ke kterému ve městě pod Ještědem docházelo v posledních dvaceti letech. Tipsport aréna, potažmo celý Sportovní areál Liberec, je jednou z hlavních příčin obrovského městského zadlužení.  Kritici často městu vyčítají, že pouze z veřejných prostředků dotuje soukromý byznys majitelů Syneru, kteří zde provozují svůj hokejový tým HC Bílí tygři Liberec. Rozdělení volných hodin, které zde má město k dispozici, jim může dávat za pravdu.

 

Okolo liberecké Tipsport  arény existuje celý složitý propletenec vztahů mezi městem, jeho společností a firmou, která areál spravuje (dceřiná firma S group holding/Syner). Opozice i občanští aktivisté tvrdí, že se vlastně jedná o skrytou podporu hokejového klubu patřícího šéfům ze Syneru. Radnice to odmítá.

 Nicméně opakovaně odmítá i tyto vztahy přehodnotit a před několika dny rada města schválila využití hodin, které město dostává protislužbou a to, jakým způsobem byly hodiny rozděleny chtě nechtě ukazuje, že na slovech kritiků bude něco pravdy.

Město Liberec vlastní společnost Sportovní areál Liberec (která nemá ani jednoho zaměstnance a slouží tak jako prázdná schránka pro peněžní transakce) , kde dominuje Tipsport aréna. Jedná se o společnost, kterou založili například  Petr Syrovátko (spolumajitel Syneru), Jiří Kittner, Pavel Krenk (bývalý primátor a jeho náměstek za ODS, dnes žalování za tunelování jiné městské společnosti). Objevují se tam také anonymní firmy s nedohledatelnými vlastníky. SAL nechal postavit Tipsort arénu (stavěl ji Syner).

 SAL nyní splácí městu dluh za arénu,  za kterou dluhy na jeho výstavbu kryje dluhopis u banky – jedná se o celou třetinu celkového dluhopisu cca 1,8 miliardy, které schválilo města za primátorování Jiřího Kittnera.

Město si od Sportovního areálu Liberec pronajímá arénu za 40 milionů ročně, z nich Sportovní areál Liberec platí městu 35 milionů (5 milionů se ztrácí oficiálně na investice) jako splátku dluhu za výstavbu arény. Liberec si arénu pronajímá a její provoz na základě  koncesní smlouvy (tu inicioval a prosadil na sklonku roku 2009 někdejší náměstek pro kulturu a sport Ondřej Červinka z ODS) přenechává firmě S-Group Sport Facility Management (dceřinka S group holding /Syner) . Té pak město platí 14 milionů korun a protislužbou dostává volné hodiny (4000 ročně). A jak jejich rozdělení vypadá?

Rada města složená ze zástupců ČSSD, Liberce občanům, části USZ a bývalých členů Věcí veřejných (opírající se o opozičně smluvní ODS) schválila na svém nedávném zasedání jejich rozdělení na probíhající  pololetí (tedy 2000 hodin) takto: 657 hodin připadne pro mládež Bílých tygrů, patřících Syneru, 500 hodin pro všechny školy zřizované městem, 167 hodin pro krasobluslaře, 140 hodin basketbalisté, 122 hodin mohou využít florbalisté, 105 hodin kuželkáři, 80 hodin fotbalisté Slovanu, 20 hodin basebalisté, 15 hodin je určeno pro atlety a 12 hodin pro házenkáře. Městským strážníkům je pak určeno pro trénování střelby pouhých 12 hodin a Liberečanům pro veřejné bruslení 70 hodin. Město si ještě ponechalo 100 hodin jako rezervu, kde je otázka, zda ji využije.

Kruh se uzavírá. V aréně, kterou spolu s tehdejším městským vedením iniciovali zástupci Syneru, postavil ji Syner, za peníze města spravuje firma spojená se Synerem, bude i v tomto pololetí využívat třetinu času určeného pro město klub, který patří Syneru. Městu to divné nepřijde a de facto pokračuje tak v praxi započaté za vlád ODS.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Býval to kdysi ambiciosní projekt, podporovaný řadou místních politiků. Díky nim získal i obrovské peníze z dotačních fondů Evropské unie, ale od začátku vzbuzoval
V Liberci je od 90. let parkování problémové. Problémové pro obyvatele Liberce, ale velice výnosné pro soukromé firmy, které se na něm podílejí. Současné
Podle vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové koupil v minulosti stát za výrazně předraženou cenu budovu bývalého Elitronu v centru Liberce. Cena
Příběh liberecké spalovny je pravděpodobně největším případem zneužití politické moci a veřejných prostředků v Liberci za posledních 25 let. Příběh ukazuje, jak vybraní politici