Leitmotivem včerejšího zasedání ctěného zastupitelstva severočeské metropole byla kritika postupu i nekompetence jejího současného politického vedení. Ale tentokrát nepřicházela jen z řad opozičních, ale do primátorky a jejích náměstků se pustili nejen zastupitelé smluvně-opoziční ODS, ale i zastupitelé vlastní a dokonce i někteří samotní radní. Volby budou v říjnu a je třeba žhavit drát.
Nejdiskutovanějšími tématy lednového zastupitelstva byly městské nemovitosti, veřejná zakázka na pravděpodobně nejdražší kontejnerovou školku v Liberci a hazard. A náměstek pro ekonomiku Jiří Šolc a včera i jeho stranický kolega z resortu školství Kamil Jan Svoboda (oba Liberec občanům) to schytávali bez servítků. Někdy oprávněně a někdy pokrytecky, ale to je politika.
Problémem se staly zejména nemovitosti, které mají takou či onakou souvislost se školstvím. Pofiderní firma, která provozovala soukromou „vysokou školu“, kde přednášel například Jiří Kittner (ODS) a jejíž majitelé byli obžalováni ze závažných trestných činů a napojení na organizovaný zločin, by ráda po městu zpátky svých jedenáct milionů, za které před nedávnem koupila bývalou budovu ZŠ Švermova. Město ale peníze nemá a nechce dát. Nicméně proto, že si nedokázalo ošetřit podmínky prodeje, bůhví, co s touto budovou v areálu stávající základní školy do budoucna bude.
Debata se vedla také ohledně využití bývalé školky ve Věkově ulici v Ruprechticích a bývalé základní školy v Rochlici, kde působila soukromá střední hotelová škola. Zastupitelé za Změnu pro Liberec i Věra Skřivánková z KSČM se právem ptali, zda musí město všechno prodávat (navíc za neustále snižovanou cenu), když má samo problém s kapacitou místa pro školy, školky, ale i například domovy pro seniory.
Současné vedení města by sice prodáválo školy a školky, ale zase umí postavit i nové. Jako například kontejnerovou školku v Ruprechticích, která klidně může být nejdražší stavbou svého druhu v Evropě. To potvrdila i zpráva kontrolního výboru a za stavbu se do náměstka Svobody pustil i jeho kolega radní Petr Černý (ex-VV, nyní nezařazený). Největší někdejší zastánce vybudování kontejnerové školky David Václavík (Liberec občanům) jen suše konstatoval, že je to zklamání – ono se také těžko přiznává, že měli jeho političtí rivalové pravdu, když varovali, že to dopadne, jak nakonec dopadlo.
Stejně tak se snesla vlna nesouhlasu a kritiky i na Jiřího Šolce za jeho postup vůči regulaci hazardu, která popravdě žádnou skutečnou regulací není a když, tak jen kosmetickou. Znovu David Václavík stál v opozici vůči vlastní straně, protihazardní argumenty řádně nabroušené, ale nakonec navrhoval jen přísnější zákaz hazardu v okolí škol, což je stejně tak kosmetická rovina, jako návrhy Jiřího Šolce.
Ekonomický náměstek Šolc se možná dopustil roztomilého protimluvu, když se nejprve pochválil, jaký má město dobrý rating a jak nepotřebovalo využít revolvingový úvěr, aby o chvíli později bránil několik málo milionů z hazardu jako životně důležité částky pro chod obce. Těžko říci proč…
Hazard tradičně nevadil jen ODS, ony také podnikatelské skupiny svázané se stranami (avšak nejen ODS) mají z existence hazardu slušné příjmy. A byznys je vždy až na prvním místě, zejména u konzervativních, rozpočtově odpovědných stran.
Ne že by si včera Kamil Jan Svoboda – a s ním i Jiří Šolc – kritiku (zejména za přípravu některých materiálů) nezasloužili, ale nešlo se ubránit dojmu, že je asi tak upřímná jako svého času Stanislav Gross. Blíží se holt volby a že současné vedení města má s popularitou mezi libereckým lidem problémy, nevidí jen opozice (Jan Korytář vyslovil škodolibé přání, jen ať to do voleb koalice vydrží), ale i ODS, která současnou vládu drží. To je znát například na tom, že se někteří občanští demokraté (Ondřej Červinka) probrali ze spánku a začali s kritikou vedení města (na zastupitelstvech i v najednou překvapivě velkém množství článků). Do vlastních nejviditelnějších a tím pádem i nejméně oblíbených si ale rádi kopnou vlastní radní, jako právě David Václavík nebo Petr Černý. Jako by najednou byli z opozice a my nic, my tři roky nic, my muzikanti. Ano, volby se budou už na podzim. Ještě bude legrace.