Ani po pondělním jednání vznikající čtyřkoalice nebyla koaliční smlouva podepsána. Hlavním sporným bodem není program, o tom se téměř nejednalo, ale naopak personální složení nového vedení města. SLK a ANO na sebe narazili zejména v otázce toho, kdo bude příštím primátorem Liberce. A nevypadá to, že by měla být tato otázka vyřešena již v úterý, kdy mají jednání pokračovat.
Pokud se mají jednání pohnout kupředu, bude muset jedna ze stran sporu ustoupit. Situaci, že by město mělo dva primátory, totiž zákon o obcích neumožňuje. Rychlé ústupky však asi nelze očekávat. Nelze totiž předpokládat, že by někdo spěchal, i proto, že soud ještě neprojednal stížnost na volby a není jisté, kdy se bude konat příští zastupitelstvo. Navíc ten, kdo ustoupí, bude moci jen těžko podávat výsledek jednání jako svůj úspěch, spíše naopak. Možná, že ten, kdo vydrží s nervy nejdéle, vyhraje. Pojďme se podívat, kdo by čistě teoreticky, mohl případně ustoupit a proč.
Tibor Batthyany by mohl ustoupit, pokud by přijal myšlenku, že Michal Hron je pro pozici primátora jako starší a zkušenější lépe vybaven. Ovšem proti této myšlence hovoří více faktů. Hlavním je asi to, že hnutí ANO získalo lepší volební výsledek než Starostové a navíc má na svojí straně i čtyři hlasy ČSSD. Těžko bude také svým voličům vysvětlovat, že to se změnami myslí vážně, když by měl město řídit Michal Hron, o kterém se skutečně nedá říci, že by nebyl spojen s minulostí Liberce. To samé platí o dalších matadorech liberecké politiky, Davidu Václavíkovi a Jiřím Šolcovi. To už mohl udělat koalici se Změnou Jana Korytáře a mohl tak získat většinu 21 hlasů. Batthyany se ale o tuto variantu sám svým předvolebním vystoupením trochu netakticky připravil. Nyní se mu mohla při jednáních s SLK hodit.
Michal Hron by také mohl ustoupit, pokud by uznal, že ANO 2011 získalo větší podporu voličů. To však s největší pravděpodobností neudělá, pokud nechce vypadat jako ten, kdo svou šanci prokoučoval. Michal Hron měl totiž, podle mých informací z více dobrých zdrojů, od vítězné Změny jako více než vstřícné gesto nabídku na primátora a k tomu celkem další tři místa v radě. Tedy více, než kolik mu nyní nabízí Batthyany. Navíc by se jednalo se Změnou o koalici, která by k sobě měla programově blízko. Důvodem, proč tato koalice nevznikla, však nebylo ani to, že neměla požadovaných 23 hlasů, ani třetího partnera.
Třetí partner a tři, resp. dva hlasy navíc byly potřeba zejména proto, aby se eliminoval vliv některých členů SLK, kteří se vzniku koalice se Změnou snaží všemi silami zabránit. Hron je v kleštích – primátora, kterého mu nabízí Změna, vzít nemůže, protože mu to nedovolí vlastní klub a Batthyany mu ho nedá, protože pro to nemá žádný důvod. Zároveň ale může být Hron v klidu, protože jako dobrý matematik ví, že bez jeho SLK a Změny se Batthyany žádným primátorem nestane, protože dohromady potřebných 20 hlasů zkrátka nedá.
Tím, kdo je v současné době asi nejvíce spokojený, je hejtman Půta. Podařilo se mu Změnu a Korytáře v Liberci dostat mimo hru, má šanci, že získá primátora v Liberci, což strategicky potřebuje pro další krajské volby a navíc se mu otevírá prostor zbavit se i na kraji nepohodlné náměstkyně Kocumové, tím, že do koalice přizve ODS a nebude již tak všechny hlasy Změny potřebovat.
Na „bojišti“ v Liberci proti sobě nyní stojí tři bloky Změna, SLK s podporou TOP 09 a ANO 2011 s podporou ČSSD. Síly jsou vyrovnané. Hron i Batthyany vědí, že v případě, že proti sobě neuspějí, je tu ještě Změna, která se možná ráda nechá vytáhnout z opozice. Situace má více řešení, každý může vyhrát i ztratit vše, další vývoj bude velmi napínavý.
Matěj Medek, nezávislý politolog
