Mnohým vlivným v celém kraji v pátek možná zatrnulo. Krajský soud poslal na pět let do vězení bývalého krajského radního v korupční kauze, která jistě nepatří mezi nejzávažnější. Leckomu mohlo dojít, že politické šaškování před voliči, které má omlouvat vlastní poklesky a vinu, taky už nemusí stačit.
Soudkyně krajského soudu v Liberci Eva Drahotová poslechla, jak jí zákon velí, názor nadřízené soudní instance a ač byl původně někdejší krajský radní Zdeněk Bursa osvobozen, v pátek odešel od soudu s pětiletým trestem, byť ne ještě pravomocným. K tomu pokuta půl milionu korun také není nic pěkného.
Liberecká justice ukázala, že není bezzubá a že si z ní politici nemůžou dělat hadr na utírání bot a kulisu pro své varietní výstupy v médiích, jako to například dělá hejtman Libereckého kraje Martin Půta. To když viní všechny ze spiknutí a kampaně proti němu, bez jediného důkazu ovšem. Hejtman je navíc obžalován v daleko závažnější kauze než Bursa, kde jde nejen o daleko vyšší částky peněz, ale nikdo soudný již nemůže pochybovat o tom, že hejtman byl skutečně členem organizované skupiny, která se dle státního zástupce pokoušela tunelovat ve velkém evropské dotace.
Vlastně jde již jen o to, zda se Půtovi prokáže přijetí úplatku či nikoliv. Hejtman má ale štěstí na soudce, protože Petr Neumann tolik nedbá názorů nadřízené instance, jak je vidět z kauzy tunelování městského majetku skrze akciovku Sportovní areál Ještěd, kde opakovaně zprostil prominenty místní ODS žaloby, byť majetek prokazatelně končil u nich.
Jenže: soudce Neumann oslaví letos jednasedmdesáté narozeniny a to bude znamenat, že ve své funkci skončí. Zda to bude další impuls pro novou éru rozsudků v libereckých korupčních kauzách podobně jako páteční rozsudek soudkyně Drahotové, se ještě uvidí.
U hejtmana Půty ještě zůstaňme. Je zajímavé, nakolik mu, po vítězství jeho Starostův Liberci, začaly ležet na srdci ryze obecní záležitosti, které má mít v gesci jen a pouze zdejší radnice. Hezky je to vidět na příkladu bazénu na Františkově, jehož plánovanou opravu se jeho stranický podřízený a současný primátor Jaroslav Zámečník rozhodl zaříznout nebo kolem uměle vyvolané kauzy „no-go zóny Fügnerova“, která zase tak hezky láká možností postrašit a přimknout k sobě voliče.
Primátor Jaroslav Zámečník je ve funkci krátce, ale zatím to opravdu vypadá, že je hejtmanovi podřízený nejen ve stranické hierarchii. A to pro prvního reprezentanta stotisícové metropole není vůbec důstojná vizitka. Jak řečeno, Jaroslav Zámečník je zatím na startu svého primátorského běhu, ale vzhledem k tomu, jak byl po čtvrt století poslušný a loajální člen místní ODS a celého zásvětního syndikátu za ní, těžko u něj čekat nějaké procitnutí či změnu stylu.
Přinesli jsme v týdnu takovou malou ukázku toho, jaký typ lidí láká komunální politika. Je jím příběh zastupitele za Starosty Jiřího Bartoloměje Sturze, který by byl rád šlechticem a historikem, a tak si to musí sám vymýšlet. O podobné pitoreskní postavičky v politice nebyla a není nouze.
Vzpomeňme na dalšího aristokrata liberecké politiky, který si přilhával šlechtické tituly, bývalého primátora Batthyányho. Ten byl vůbec Sturzovi v lecčem zázračně podobný, zejména co se pravdomluvnosti týče. Ono o nic tak závažného nejde, ale zajímavé na tom je, jak je mezi politiky tolerována lež a podvod. To už o něčem svědčí. A nedej bože, když takoví šlechtici ducha pak mají rozhodovat o věcech veřejných, to se pak začíná z komedie stávat tragédie.
