Týden pod Ještědem: Výkřiky o kampaních a hry na slušnost už nemusí stačit

Mnohým vlivným v celém kraji v pátek možná zatrnulo. Krajský soud poslal na pět let do vězení bývalého krajského radního v korupční kauze, která jistě nepatří mezi nejzávažnější. Leckomu mohlo dojít, že politické šaškování před voliči, které má omlouvat vlastní poklesky a vinu, taky už nemusí stačit.

Soudkyně krajského soudu v Liberci Eva Drahotová poslechla, jak jí zákon velí, názor nadřízené soudní instance a ač byl původně někdejší krajský radní Zdeněk Bursa osvobozen, v pátek odešel od soudu s pětiletým trestem, byť ne ještě pravomocným. K tomu pokuta půl milionu korun také není nic pěkného.

Liberecká justice ukázala, že není bezzubá a že si z ní politici nemůžou dělat hadr na utírání bot a kulisu pro své varietní výstupy v médiích, jako to například dělá hejtman Libereckého kraje Martin Půta. To když viní všechny ze spiknutí a kampaně proti němu, bez jediného důkazu ovšem. Hejtman je navíc obžalován v daleko závažnější kauze než Bursa, kde jde nejen o daleko vyšší částky peněz, ale nikdo soudný již nemůže pochybovat o tom, že hejtman byl skutečně členem organizované skupiny, která se dle státního zástupce pokoušela tunelovat ve velkém evropské dotace.

Vlastně jde již jen o to, zda se Půtovi prokáže přijetí úplatku či nikoliv. Hejtman má ale štěstí na soudce, protože Petr Neumann tolik nedbá názorů nadřízené instance, jak je vidět z kauzy tunelování městského majetku skrze akciovku Sportovní areál Ještěd, kde opakovaně zprostil prominenty místní ODS žaloby, byť majetek prokazatelně končil u nich.

Jenže: soudce Neumann oslaví letos jednasedmdesáté narozeniny a to bude znamenat, že ve své funkci skončí. Zda to bude další impuls pro novou éru rozsudků v libereckých korupčních kauzách podobně jako páteční rozsudek soudkyně Drahotové, se ještě uvidí.

U hejtmana Půty ještě zůstaňme. Je zajímavé, nakolik mu, po vítězství jeho Starostův Liberci, začaly ležet na srdci ryze obecní záležitosti, které má mít v gesci jen a pouze zdejší radnice. Hezky je to vidět na příkladu bazénu na Františkově, jehož plánovanou opravu se jeho stranický podřízený a současný primátor Jaroslav Zámečník rozhodl zaříznout nebo kolem uměle vyvolané kauzy „no-go zóny Fügnerova“, která zase tak hezky láká možností postrašit a přimknout k sobě voliče.

Primátor Jaroslav Zámečník je ve funkci krátce, ale zatím to opravdu vypadá, že je hejtmanovi podřízený nejen ve stranické hierarchii.  A to pro prvního reprezentanta stotisícové metropole není vůbec důstojná vizitka. Jak řečeno, Jaroslav Zámečník je zatím na startu svého primátorského běhu, ale vzhledem k tomu, jak byl po čtvrt století poslušný a loajální člen místní ODS a celého zásvětního syndikátu za ní, těžko u něj čekat nějaké procitnutí či změnu stylu.

Přinesli jsme v týdnu takovou malou ukázku toho, jaký typ lidí láká komunální politika. Je jím příběh zastupitele za Starosty Jiřího Bartoloměje Sturze, který by byl rád šlechticem a historikem, a tak si to musí sám vymýšlet.  O podobné pitoreskní postavičky v politice nebyla a není nouze.

 Vzpomeňme na dalšího aristokrata liberecké politiky, který si přilhával šlechtické tituly, bývalého primátora Batthyányho. Ten byl vůbec Sturzovi v lecčem zázračně podobný, zejména co se pravdomluvnosti týče. Ono o nic tak závažného nejde, ale zajímavé na tom je, jak je mezi politiky tolerována lež a podvod. To už o něčem svědčí. A nedej bože, když takoví šlechtici ducha pak mají rozhodovat o věcech veřejných, to se pak začíná  z komedie stávat tragédie.

Subscribe
Upozornit na
41 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou
Je to krása. Kdo ještě neviděl zrekonstruovaný Liebiegův palác vedle Libereckého zámku, nechť si tam zajde. Bez ironie. Cenu Karla Hubáčka získal oprávněně. Na