Dnešní čeští politici, kterým dávno vládnou populisté na republikové i krajské úrovni, mají vlastně štěstí, že volby jsou již začátkem října a kampaň probíhá ještě v sluncem zalitém září. Řečí o tom, jak byl kdo úspěšný v boji proti epidemii koronaviru, v ní bylo až přes míru. Trvalo týden a ukázalo se, jak je to opravdu.

Češi, byť jsou bůhví proč přesvědčeni o své chytrosti, už dávno nejsou nějak inteligentní národ. Za posledních 30 let jsou jejich mozky usmýkány konzumem, bulvárními médii a v posledních letech i sociálními sítěmi. A to je nejvíce živná půda pro nejrůznější iracionální bludy, mýty a chiméry.

Je jednodušší se strašit fantasmagoriemi jako že Soros a Merkelová chtějí skrze uprchlíky nebo aktuálně skrze nařízení proti epidemii zničit Evropu a hlavně tu naši malou českou zemičku, než se drát za svá sociální práva, lepší mzdy a to, aby stát dával víc peněz do zdravotnictví a vzdělání, pořádně danit kapitál nebo řešit korupci, kterou je společnost stále prolezlá, byť dnes politikům stačí fňukat, že je všechno kampaň.

Výsledek je vidět: chudá, zadlužená, nervózní společnost, která si svůj (tekutý – jak by řekl nedávno skonavší klasik evropské sociologie) hněv adresuje tam, kde je to nejsnazší. Buď na ty nejchudší a nejvíce zranitelné a skrze svou bídu dobře identifikovatelné nebo do světa konspirací, strachu a ohrožení, který dává pocit falešné pospolitosti a možnosti rychlého, snadného a často i konečného řešení.

Česká kotlina a moravské a slezské země jsou dnes jedním z nejvíce nakažených území na světě. Pokud si dnes někdo zaslouží hněv společnosti, tak jsou to ti domnělí „bojovníci za svobodu“, kterým bylo zatěžko „omezit“ se v tom, aby si vzali roušku v obchodě, MHD nebo si častěji myli ruce. Nechtěli být „ovcemi“, teď je možná nový virus jako ovce skosí. A s nimi i mnohé další.

Vidět to bylo v posledních dnech na příkladu s divadly a zpěvem. Kolik se na internetu vyrojilo parodií, chytráků a „demokratů“, kteří se pustili do boje s vládními opatřeními, která zvažovala, že omezí kulturní zařízení a třeba i koncerty… Hahaha, prý jsme Půlnoční království, kde vládne estébák a soudruh plukovník. Laciný antikomunismus našel spojence ve stejně laciném všeználkovství a „boji za svobodu“.

Co se ale v Liberci nestalo? Jako zdroj nákazy se ukázalo divadlo a nakaženi nejsou jen členové souborů, ale i diváci z prvních řad. Takto absurdní případ, stejně se stále více hrozivými čísly, musel přijít, aby leckomu došlo, koho je potřeba poslouchat. Zda odborníky nebo „bojovníky za demokracii a svobodu“.

Samozřejmě ale selhaly i politické elity. Zatímco na jaře se dělaly tiskové konference přitom, když se v kraji objevily první tři případy nákazy, za dva měsíce jako by se nechumelilo, politici se prsili, kdo že víc položil koronavirus na lopatky, zda to byl nejlepší premiér nebo nejlepší hejtman. Pak si spokojeně odjeli užívat, přes varování hygieniků, dovolenou k moři, aby tak i ostatní povzbudili v tom, že je všemu konec a nic se neděje.

To všechno místo toho, aby se lidem, jako v jiných zemích, trpělivě vysvětlovalo, proč je důležité se trošku omezit a neposlouchat konspirační blázny. Místo osvěty a vzdělávání společnosti ústupky náladám a strach o volební preference. Na republikové i krajské úrovni. Koronavirus se pak hodil ještě v kampani před krajskými volbami, aby se za pár dní ukázalo, jak byla falešná.

Česká společnost je nemocná na duchu. Neřeší se tu reálné problémy, místo skutečné politiky a správy věcí veřejných dávno rozhoduje a panuje jen a pouze politický marketing a PR. Výsledkem toho pak je, že je česká společnost nemocná i na těle.