Prodali jste nás! Žalují lidé z příhraničí, kteří mají problém s vodou, kterou jim bere polský hnědouhelný dravec. A co si budeme říkat – mají pravdu. Politici ve vládě i na kraji pak mluví o kompromisu, ale vypadá to, že pravý důvod rychlé a tajné dohody bude daleko prostší.

Lidé na Hrádecku a Frýdlantsku, kteří musí žít roky bez vody a v hrozném prostředí, jaké jen důl Turów umí vytvořit, nemají jen pravdu. Mají i jistotu, že tomu tak bude i příští roky, dost možná i desetiletí. Těžba má skončit v roce 2044 a než se dá krajina do pořádku, tak to také nebude záležitost měsíců.

Rychlost, s jakou polská strana poslala do Čech almužnu, která slouží jako výkupné za to, že si v regionu budou moci – i na úkor českých sousedů – dělat, co chtějí, je dostatečně vypovídající. Prostě se jim to sakra vyplatí a moc dobře to vědí. Proto i to zákulisní, tajné jednání. Mimochodem, kdo si vzpomene na to zaklínání se transparentností, kterým jsou, dnes již vládní, Starostové posedlí?

Málokdo si také vzpomene, jak politici z dnešních vládních stran, například TOP 09 (Pekarová), ale i STAN/SLK (Půta) hrdě se bili za české národní zájmy a za to, aby lidé v okolí dolu měli vodu. Dnes je všechno jinak a lze si jen představit ten řev, kdyby podobným arogantním a „výhodným“ způsobem dojednala „dohodu“ s Poláky bývalá vláda ANO a ČSSD.

Hlavním motivem stran, které jsou ve vládě zemské i krajské, ovšem není zbabělost, jak jim dnes část veřejnosti předhazuje. Jsou to, jako skoro pokaždé, peníze. Česká republika od Poláků dostane v přepočtu zhruba miliardu. Liberecký kraj z toho zhruba 800 milionů, což činí, jak bylo řečeno, asi čtvrtinu jeho rozpočtu. Tedy de facto pouze čtvrtinu částky, kterou dostává kraj od českého státu každý rok.

Jenomže. To je výdaj výjimečný, který se nemusí rozpustit ve správě kraje. Půjde na zakázky spojené se sanací škod, které Turów napáchal a napáchá. Respektive pouze na část z nich, nedělejme si iluze. Ale i tak je to náramná příležitost pro velké a stavební firmy, se kterými jsou liberečtí Starostové a liberecká ODS jedna ruka a které do velké míry řídí jejich rozhodování.

Nápad obřího přivaděče vody na Frýdlantsko ze Souše za několik miliard korun je už prý u ledu, ale kdo ví, třeba ho někdo opráší. A když neopráší, vymyslí se jiný projekt. Severočeská vodárenská i Frýdlantská vodárenská jsou dlouho v rukou politiků poslušných zdejších stavebních lobby. Stačí se jen podívat, jakou míru zakázek zde například dostává liberecký Syner.

Lidé na hranicích s Polskem prohráli. Vyhráli stavební firmy a jim poslušní politici, kteří možná už dávno v minulosti po benzínkách nebo spíš v luxusních hokejových skyboxech (nebo bůhví kde jinde) naplánovali dnešní scénář. Ostatně majitele stavebních firem ani jejich politiky to trápit nemusí, ti problémy s vodou mít nebudou.