Jako je liberecká radnice jedním ze symbolů města pod Ještědem, neméně monumentální radnice je i v sousedním Jablonci nad Nisou. Je o pár desítek let mladší než ta liberecká, ale i tak jí je v těchto dnech již 90 let. Město proto chystá prohlídky tohoto funkcionalistického skvostu pro veřejnost a ty jistě budou stát za vidění.

Zatímco v Liberci hrál v 19. století hlavní roli textil, v Jablonci to bylo sklo. Největší konjunktura přišla až s lety po první světové válce a jeden čas to dokonce vypadalo, že Jablonec nad Nisou přeroste svým významem a počtem obyvatel i sousední Liberec. Aby ne, z pětitisícového městečka na úpatí hor rostlo sklářské centrum staré monarchie a později i mladé republiky se skoro 40 tisíci lidmi. A takový význam si vyloženě říkal o novou budovu radnice, která by do světa hlásala bohatství a slávu skleněného města v Jizerských horách.

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou libereckého architekta Karla Wintera, ten s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Interiéry včetně vybavení navrhl architekt Winter v duchu meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu.

Vítězný projekt byl tehdy vybrán z úctyhodných 177 došlých návrhů. Výrazná hranolová věž (51 m vysoká) s hodinami se stala dominantou čtyřpatrové funkcionalistické stavby. Za jasného počasí je z ní vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Černostudniční hřeben, Císařský kámen nebo Petřín. Součástí reprezentativní budovy jablonecké radnice bylo a stále je i velkolepě pojaté funkcionalistické kino, tehdy druhé největší v Československu a jedno z nejmodernějších. 

Winterův projekt prošel v průběhu soutěže a následné realizace řadou úprav, které dokumentuje rozsáhlý konvolut plánů a studií, uchovávaný ve stavebním archivu města. Architektonické řešení radnice je ovlivněno moderním purismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby inspirovala koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, zmíněného kina či restaurace, tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám.

Nejreprezentativnějším prostorem byl slavnostní zasedací sál, prostupující druhým a třetím podlažím jižního křídla a vybavený stylovým nábytkem a galerií pro návštěvníky. Horizontálně je sál členěn pásy v omítce, zakončenými geometrickým vzorem, tvořícím pendant mohutnému čelnímu reliéfu s motivy jabloneckého průmyslu, společnému dílu Karla Wintera a Franze Huba. Mezi architektonicky nejzajímavější a nejpůsobivější části interiéru patřily doplňkové komerční prostory – vinárna, restaurace, kavárna, které po roce 1945 bohužel zanikly. Navzdory tomu si radnice dodnes zachovala řadu původních dispozičních celků, jednotlivých prvků a detailů i technických kuriozit v čele se stále funkčním oběžným výtahem.

K výročí otevření jablonecké radnice přichystalo vedení města zajímavé prohlídky, které návštěvníkům umožní podívat se do míst, která jinak zůstávají veřejnosti skryta. První prohlídka bude 1. února 2023 a už nyní je možné si na ni zajistit vstupenky v předprodeji.