Veřejná beseda „Co s libereckým dluhem“

Občané z iniciativy JE ČAS NEMLČET, které spojily dohromady události „Libereckého jara 2011“, uspořádali v letošním roce první, historicky již 7. veřejnou besedu zaměřenou na správu města Liberec.

Po besedách se zastupitelskými kluby se rozhodli otevřít konkrétní téma, které jde napříč politckým spektrem.

S rozklíčováním tématu „CO S LIBERECKÝM DLUHEM?“ přišli pomoci hosté besedy paní ing. Eva Kočárková, bývalá náměstkyně pro finance v roce 2002 – 2006, Bc. Jiří Šolc, současný ekonomický náměstek a PhDr. Jaromír Baxa, zimní náměstek a současný zastupitel.

Tři desítky přítomných návštěvníků se ptali, jak se dluh 2 miliard korun v Liberci utvořil? Z čeho se skládá? Jaký má dopad na provoz města a na jeho občany? Podaří se dluh splatit? Jak jsou na tom se svým zadlužením jiná města v České republice?

Účastníci besedy se dozvěděli, že Liberecký kraj je v přepočtu zadluženosti jednotlivých obcí na vrcholku, a to jen proto, že krajské město si dovolilo luxus investovat nad své možnosti a zadlužit Liberečany na několik desítek let. V přepočtu na jednoho občana se jedná o zhruba 20 000 Kč, přičemž průměrné zadlužení v rámci republiky je necelých 6 000 Kč na občana.

Díky získání vzletného přízviska Liberec – evropské město sportu 2012, občané města byli a v budoucnu ještě budou nuceni sáhnout hodně hluboko do svých kapes. Dluhy spjaté s výstavbou sportovních areálů tvoří v součtu téměř polovinu celkového dluhu, tedy 1 miliardu korun. Liberec má díky těmto rozsáhlým investičním akcím sportoviště na Ještědu, ve Vesci, u Nisy (fotbalové hřiště FC Slovan) a jednu obrovskou sportovní „arénu“.

Právě aréna provozovaná na základě koncesní smlouvy firmou Sport facility management, s. r. o. byla nejvíce diskutovaným tématem besedy, kde se jeden z přítomných ptal: „Kdo má zisk z toho, že se toto sportoviště postavilo? Je to město?“ Nejspíš byl zklamán, když se dozvěděl, že město rozhodně žádný finanční profit z „arény“ nemá, ba naopak. Za Tipsport arénu ročně splácí více než 50 milionů korun a k tomu ještě platí soukromému provozovateli 14 milionů korun za jeho správu. Náměstek Jiří Šolc zmínil, že město nemá možnost mapovat výši zisků soukromé firmy z tohoto sportoviště, má jen povinnost dostát svým závazkům a dotovat provoz ročním příspěvkem.

Zbylou 1 miliardu dluhu tvoří výstavba tramvajových tratí, výstavba bytů pro seniory a zdravotně postižené v Zeleném Údolí, a také rekonstrukce Nového magistrátu.

Účastníky besedy zajímalo také vydání dluhopisu, které dřívější vedení města (ODS) provedlo v roce 2010. V tomto období se zjistilo, že dluh města není do té doby uváděných „pouhých“ 650 milionů korun, ale že finanční ztráta města je, v souvislosti s okrytím dluhů městských společností, trojnásobná.

Situaci komentovala Eva Kočárková slovy: „Město už má za sebou zlatou investiční éru, a nyní mu nezbývá, než se soustředit alespoň na udržení běžných provozních nákladů.“

Z besedy bude vytvořen kompletní videozáznam, který se uveřejní na stránkách občanské iniciativy www.casnemlcet.cz.

Tereza Šímová, Nezávislá občanská iniciativa Je čas nemlčet

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Návrat původních dřevin do lesů na Ještědském hřebeni podpořilo Ministerstvo životního prostředí. Organizace Čmelák může díky tomu postupně přeměňovat smrkové monokultury na Nový prales
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vyhlašuje devátý ročník Ceny Ivana Dejmala. Cena se uděluje jednou za dva roky jako čestné vyznamenání oceňující mimořádný
Osamělý boj proti Putinovi, islámským fundamentalistům i bezohledným obchodníkům s chudobou. Ale třeba taky návod, jak ze světa odejít ekologicky. Mezinárodní festival filmů o lidských
Zpřístupněné jeskyně České republiky od tohoto týdne otevřely své brány a dveře naplno. Tři z nich byly přes zimu zavřené zcela kvůli ochraně netopýrů, ostatní