Občané mají obavu z tunelování evropských fondů

V pondělí 29.3. 2010 se od 16-ti hodin uskutečnilo veřejné projednávání Integrovaného plánu rozvoje města – Atraktivní a kvalitní život v Liberci (dále jen IPRM) v prostorách liberecké radnice. V rámci tohoto plánu má být v Liberci rozděleno na 540 milionů korun. Ačkoliv medializace tohoto projednávání (projednání s veřejností magistrátu přímo nařizuje ministerská metodika) byla velice slabě, ze strany magistrátu, prezentována (na webu radnice pouhých 5 pět dnů předem, v tisku kratičký článek dokonce teprve v pátek před pondělním projednáváním), na debatu dorazila více jak padesát lidí. Mezi nimi byli zástupci občanských sdružení, někteří zastupitelé města i laická veřejnost. Celé projednávání se neslo v duchu jasného odmítnutí navrhovaných projektů, přístupu a postupu jejich hodnotitelů i administrativních zástupců magistrátu.

Samotného projednávání se účastnili: manažer IPRM, Michal Vereščák, specialista pro koordinaci koncepčních záležitostí, Tomáš Hampl, dříve asitent primátora a koordinátor evrospkých dotací, který přišel před rokem na radnici z firmy Investorsko Inženýrská (zde) a zástuce, loni založené, zpracovatelské firmy Eumonia, Miroslav Mach. Z politické reprezentace přítomen nebyl nikdo. Nikdo na jednání s občany nebyl pozván na místa těch, kterým mají být směřovány otázky, ani z orgánů, které o jednotlivých projektech rozhodují, tedy z pracovní skupiny ani řídícího výboru IPRM.

Zpočátku a pro spoustu občanů snad trošku zdlouhavě byl představen samotný IPRM, byla vysvětlena struktura jednotlivých orgánů i postup, skrze který lze o dotace žádat. Následovala diskuse, kterou si administrativní realizátoři, kteří byli přítomni zřejmě za rámeček nad pracovní stůl nedají. Podívejme se, proč.

Hned v úvodu bylo zmíněno naprosté rozčarování nad jednotlivými projekty. Jmenován byl například projekt narychlo (cca měsíc před vyhlášením výzvy na sběr záměrů k IPRM) vzniklého sdružení Geotermální energie pro
občany o.p.s., která podala projekt na získání 61. milionů korun, s prapodivným názvem Centrum podpory Geotermálního využití energie. Jeden by se mohl pozastavit nad tím, jak chce někdo geotermálně využívat energii (využívat geotermální energii snad..), ale možná se jedná o opravdu novátorský projekt. Když se ale podíváme, kdo že zatímto prazvláštním projektem stojí, zjistíme, že tu zas tak nic novátorského nebude. Jde o v Liberci známého jednatele tajemné firmy Iberus, bývalého zastupitele za oDS a dosavadního člena privatizační komise města, Jiřího Zeronika (např.zde).
Ten se před třemi lety koupil chátrající kulturní památku – kapucínský konvent s kostelem svaté Máří Magdalény v liberecké Jungmannově ulici. Památka chátrá dál a tak zřejmě potřebuje v prostorách kostela něco, co se trošku nesmyslně jmenuje Centrum podpory Geotermálního využití energie. Hodnotitele zřejmě přesvědčil projekt s divným názvem o své užitečnosti pro atraktivní a kvalitní život v Liberci natolik, že mu dali svou podporu.

Tento nejkřiklavější případ, ale nebylo jediné, co občané kritizovali. Oprávněně se ptali, zda opravdu přispěje ke zkvalitnění života co nejširšího počtu obyvatel Liberce skutečnost, když více jak polovina z evropské půlmiliardy půjde na výstavby sportovních hal a areálů na městském stadionu. Jak bylo trefně uvedeno, Liberečané dosud „nerozdýchali“ Synerem stavěnou Tipsport arénu, která zadlužila město na dlouhé roky do předu a kterou ani liberecká veřejnost nemůže moc využít, jen bude firmě ze skupiny S group holding (Syner) platit tučné, stamilionové provozné na dalších dvacet let (přečtete si zde).

Kolik za to mohlo být více opravených škol, sociálních zařízení, parků, mateřských škol a bůhví čeho ještě, lze snadno spočítat. Stejně tak je s podivem, proč získal podporu projekt, který chce upravit břeh přehrady (Zvolenská ul.) v in-lineovou a v zimě běžkařskou dráhu. Při představě, že půjde téměř 60 milionů na zhruba kilometr dlouhou dráhu u přehrady, kde se předpokládá, že tam budou Liberečáci chodit na běžky a budou jezdit sem a tam, opravdu zůstává rozum stát…

Ostatně během diskuse bylo několikrát řečeno, za souhlasu drtivé většiny přítomných, že výsledky řídícího výboru, pracovní skupiny i soukromého hodnotitele (o závažném problému soukromých, komerčních hodnotitelů jsme psali např. zde) vůbec nepovedou ke zkvalitnění života v Liberci, ani k jeho zatraktivnění, ale k nacpání kapes „starých, libereckých známých“.

Na webu liberecké radnice se dnes, den projednávání, objevil článek, který rovněž o tomto setkání úředníků s občany informoval. Trošku úsměvně a velmi nepřekvapivě se zde konstatuje, že projednávání a zejména složení představitelů realizátorského týmu IPRM „ne všichni správně pochopili a spíš projednávní pojali z hlediska politického či stranické příslušnosti“. Zde je se třeba ale ptát se, proč administrátoři, kteří se jednání účastnili, nezajistili přítomnost politických zástupců, členů pracovní skupiny, řídícího výboru či zástupců soukromé firmy, která byla přizvána jako hodnotitel. Občané by pak mohli své, nutno říci, že velmi věcné a odůvodněné, připomínky komu směřovat a diskuse by měla daleko větší smysl, než tomu bylo v pondělí. To během diskuse padlo několkrát, nejen ze strany administrátorů, ale především občanů samotných.

Kvůli průběhu i samotnému nekvalitnímu zajištění diskuse bylo ze strany administrátorů navrhnuto, že se tedy s občany sejdou i političtí zástupci města a snad i zástupců řídícího výboru a pracovní skupiny, aby mohli svá, často velmi podivuhodná doporučení na schválení projektů, občanům vysvětlit a čelit tak konkrétním dotazům ke konkrétním projektům. Byl dohodnut termín ve čtvrtek 15. dubna v odpoledních hodinách v prostorách liberecké radnice. Doufejme v hojnou účast i věcnou diskusi nejen ze strany občanů, ale i politiků a hodnotitelů, jistě budou mít co vysvětlovat.

Jaroslav Tauchman

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Letošní Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm proběhne v Liberci od 7. do 12. května. Jako každý rok se v jeho soutěžním programu představí to
Fungování kontroverzního parkovacího domu u krajského úřadu, kde jedno stání vyšlo na více jak milion korun, ukazuje, že dotace 84 milionů, kterou na něj
Lesopark v Fibichově ulici v posledních letech prošel nákladnou úpravou, která z neudržovaného místa vytvořila zajímavou přírodní stezku plnou tůní. Naši čtenáři ale upozorňují
Liberečanům budou ve veřejném prostoru sloužit nové lavičky. Město jich zatím nakoupilo dvacet a již se instalují v ulicích. Milá pozornost ostře kontrastuje s