Krajské protikorupční pracoviště (KPKP) se rozhodlo porovnat sliby, s nimiž téměř před čtyřmi lety vstupovala současná radniční koalice (ČSSD, LO/SLK, VV/NoS, USZ) před občany Liberce, s realitou. Toto „vysvědčení“ pro město nebude nikterak lichotivé, protože ukazuje jak propastný rozdíl je v tom, co před čtyřmi lety současné liberecké vedení svým občanům slibovalo a jak je to doopravdy.

Daniela Fialová, ředitelka KPKP říká: „Naplňování předvolebních slibů i celou činnost liberecké radnice samozřejmě bedlivě sledujeme celé volební období. Zhodnocení toho, co skutečně politici udělali a co jen slibovali je podle našeho názoru velice důležité, už jen tím, že z toho se politici nemohou vyvléci, jsou pod tím podepsaní“

Jaroslav Tauchman, zaměstnanec KPKP k tomu dodává: “Výsledek pro libereckou radnici nevyznívá nikterak dobře. Buď vedení radnice neudělalo nic nebo se často jednalo pouze o formální kroky na poli boje s korupcí, které ale neměly reálný dopad. Navícje tu i řada vyloženě podezřelých veřejných zakázek.“

Sliby a skutečnost:

Preambule: Chceme vytvořit město, které bude fungovat na základě mechanismů standardních v moderním civilizovaném světě, které neumožní, aby soukromý zájem převážil nad zájmem veřejným a které povedou k zásadní minimalizaci možné korupce a klientelismu.

 Skutečnost: V Liberci je zhruba polovina autobusových linek provozována anonymní firmou (to opravdu nikde v civilizovaném světě nenajdeme), která si účtuje daleko více než to stálo město samotné. Další příkladem je, jak získala firma Rengl plakátovací plochy – skrze městskou společnost byl obejit zákon, aby nemuselo být vypsáno výběrové řízení.

 Slib: Chovat jako jeho zodpovědní správci a to s ohledem na dlouhodobý přínos a nikoli okamžitý zisk

 Skutečnost: Strany radniční koalice se, v rozporu s vlastními předvolebními sliby z roku 2010, snažily o prodej posledního strategického majetku města – například letiště a technických služeb.

 Slib: Zajistíme v co největší míře i nad rámec zákonné povinnosti informování veřejnosti o fungování města, činnosti jeho orgánů a městských společností

Skutečnost: Městské společnosti (Technické služby města Liberce, Liberecká informační společnost _ LIS) odmítají v rozporu se zákonem poskytovat informace. V případě LIS, kde v jejích orgánech sedí například i lídr Starostů Michal Hron se občan musel obrátit na soud, když chtěl příslušné informace. Soud samozřejmě vyhrál a jeho náklady zaplatilo město.

Slib: Za všechny placené funkce se ti, kdo je vykonávají, musí zodpovídat a skládat účty svými výsledky práce

Skutečnost:  Jako zástupce má město v liberecké teplárně Janu Kašparovou z ČSSD (35 000 Kč měsíčně), jejíž kvalifikace je pravděpodobně ta, že je tchýní místního sociálně demokratického bosse Roberta Duška. Na zastupitelstvu opakovaně odmítala o své práci poskytnout informace.

Slib: Vytvoříme a prosadíme přijetí Etického kodexu pro zastupitele

Skutečnost: Město sice kodex vytvořilo, ale tak vágním způsobem, že nikoho ani nezajímal a podepsalo jej jen pár zastupitelů. Samozřejmě, že v něm například chyběly sankce za jeho porušení – navíc se jedná o zcela mrtvý dokument, zastupitelstvo s ním vůbec nepracuje.

Slib: Připravíme a přijmeme směrnici, která bude minimalizovat možnost korupce při veřejných zakázkách a která dá všem jasně najevo, že korupční jednání není cestou ke získání výhod. Stejnou směrnici budeme prosazovat i v městských organizacích a ve společnostech, v nichž má město Liberec většinový podíl

 Skutečnost: Směrnici sice město přijalo, ale příklady jako veřejná zakázka na ruprechtickou kontejnerovou školku, revitalizaci lázní nebo pronájem a plánovaný prodej plakátovacích ploch ukazují, že se jedná jen o formální dokument bez reálného dosahu. Podobně jako Etický kodex.

Slib: Po nezbytné úpravě organizačního řádu zřídíme pracoviště, které bude zajišťovat systémová protikorupční opatření

 Skutečnost:  Pracoviště bylo zřízeno, ale výsledek je asi jako s Etickým kodexem, tedy téměř nulový a formální. Žádná otevřená kauza, žádní politici či úředníci voláni k zodpovědnosti, jako by posledních 25 let v Liberci o korupci nikdo neslyšel.

Slib: Prověříme nakládání s majetkem v městských společnostech

 Skutečnost: Žádný skutečný audit společností s majetkovou účastí města neproběhl. Funkce v dozorčích, radách a představenstvech obsadili politici, jejich příbuzní a známí. Společnosti často občanům odmítají poskytovat informace o svém hospodaření a činnosti. Proběhly zde i podezřelé veřejné zakázky, budící pochybnosti, jsou nechávány v platnosti smlouvy podepsané bez výběrového řízení a do manažerských postů dosazováni lidé napojení na dodavatele (zmíněný příklad DPMLJ/Busline)

Slib: Detailně přezkoumáme hlavní kauzy z minulosti, podezřelé z ovlivnění klientelismem či korupcí, např. MS 2009 v lyžování

 Skutečnost:  Ani jedna kauza nebyla otevřena. Město se sice na základě našeho podnětu přihlásilo ke škodě v kauze nevýhodných směn s majetkem města, ale nakonec ji po Jiřím Kittnerovi  ani nevymáhá. Ač MS v lyžování 2009 před volbami chtěly strany ze současného vedení hlasitě prověřit, jediným reálným počinem bylo, že nechaly k MS skartovat část dokumentů, čímž velice zkomplikovaly skutečné prošetření kauz.

Slib: Budeme aktivně spolupracovat s neziskovými protikorupčními organizacemi

Skutečnost: Město, dle našich informací,  nespolupracuje ani s jednou. KPKP nabízelo spolupráci při řešení různých kauz (např.Lázně), ale zástupci města sdělili, že si nenajdou ani čas na schůzku.

Slib: Budeme usilovat o to, aby správu parkovacího systému měla na starosti městská společnost

Skutečnost: Do dnešního dne městský parkovací systém spravuje soukromá firma s neprůhlednou sítí vlastníků. Parkovací karty stojí po Liberci pro rezidenty 2 tisíce korun, na Praze 7 (centrum města – Holešovice) stojí například 700 Kč. Město (a TSML) navíc odmítá poskytnout smlouvu mezi firmou a TSML. Firma nepřidává žádnou hodnotu, vše kontrolují strážníci města, firma jen inkasuje.

Slib: Přehodnotíme připravované projekty v rámci tzv. integrovaných plánů rozvoje města tak, aby skutečně sloužily obyvatelům města a získané dotace byly efektivně využity

Skutečnost: město například nevyloučilo z projektů prapodivné společnosti Centrum geotermální energie pro občany, které má zhodnocovat majetek anonymní firmy Iberus, za kterou stojí stíhaní politici ODS. Za město ale otázku vyřešila policie, když pozatýkala úředníky i jednatele podivné společnosti.

Slib: Provedeme postupnou revizi všech platných smluv uzavřených městem, včetně těch, které uzavřely městské organizace a společnosti s většinovou účastí města

 Skutečnost: Město vypovědělo nevýhodnou smlouvu na městské osvětlení se společností Eltodo, kterou uzavřela rada za Jiřího Kittttnera, ovšem nikdo zatím nebyl pohnán k zodpovědnosti. Ale další smlouvy, například smlouva na provoz Tipsport arény, kde město platí firmě ze stáje S group holding (Syner) za provoz arény, ze které má zisk, skrze svůj hokejový tým, zase jen Syner, zůstala netknuta.

Slib: Městské nemovitosti budeme namísto prodeje přednostně pronajímat s přesně vymezenými podmínkami

Skutečnost: Byla to tato městská vláda, která, v rozporu s vlastními předvolebními sliby, připravila prodej letiště, technických služeb, ale prodávala i další majetek – jako například budovu ZŠ na Švermově ulici, aby ji pak kupovala zpátky.