Mýty a fakta

Není vhodnější doby na sliby občanům, než je předvolební čas. Z plakátů i v médiích se na nás usmívají více či méně sympatické obličeje hlásající moudra. Někteří se chlubí tím, co postavili nebo zakoupili z veřejných peněz, jiní, co nového udělají. Všemu se vymyká tvrzení pana Mgr. Korytáře, který slibuje 800 miliónů pro Liberec.

 Nebudu komentovat tuto myšlenku, ale uvedu několik faktů, týkajících se rozpočtového dělení daní, ať si každý udělá svůj názor.

Zákon číslo 243/2000 Sbírky o rozpočtovém určení výnosů daní územním samosprávním celkům určuje zvláštní postavení čtyřem městům – Praze, Brnu, Ostravě a Plzni. Jsou to nadregionální centra, která poskytují služby občanům a zázemí ze širokého regionu. Každý asi chápe postavení Prahy jako hlavního města, Brna i Ostravy jako centra jižní a severní části Moravy a Slezska. Na první pohled trochu kontroverzního postavení Plzně využil pan Mgr. Korytář ve své kampani, kdy dává paralelu mezi obě tato města. Město Plzeň se v posledním desetiletí prudce rozvíjí a výrazně se jeho parametry odlišují od ostatních krajských měst.

Co jsou základní veličiny určující příjem měst a obcí? Katastrální výměra obce, počet obyvatel, počet dětí navštěvujících školy zřizované obcí, koeficient postupných přechodů, počet pracovních míst. Každoročně jsou vyhláškou aktualizovány vstupní hodnoty a je stanoven podíl jednotlivých obcí na procentních částech hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

 

Porovnejme v základních parametrech Plzeň s Libercem ( data platná k 1.1.2016).

 

 

Liberec

Plzeň

Rozdíl Plzeň/Liberec v %

Počet obyvatel

103288

169858

164%

Výměra v hektarech

10608

13767

129%

Počet dětí ve školách

12273

18528

150%

Počet pracovních míst na území města

62979

129246

205%

 

 

 

Jako občan Liberce přeji svému městu jen to nejlepší, dostatek peněz na rozvoj a zvýšení kvality života jeho obyvatel. Z tabulky jasně plyne, že nelze dělat mezi výše uvedenými městy rovnítko. Má práce mě naučila být realistou, ale zázraky se dějí občas i v medicíně. Co by se asi stalo, kdyby se panu Mgr. Korytářovi zázračně podařilo získat oněch 800 miliónů pro Liberec? Ihned by se o tyto peníze přihlásila ostatní krajská města, ev. potažmo všech 27 statutárních měst. Vzhledem k tomu, že „balík“ peněz je daný, výsledkem by byl nižší příjem všech ostatních obcí. A chod zejména malých obcí je na těchto příjmech mnohem více závislý. Mgr. Korytář zřejmě zapomněl, že není jen kandidát na senátora za Liberec, ale za celý liberecký obvod č. 34.

Omluvte stručnost mého příspěvku, má práce chirurga mě naučila více konat, než planě mluvit. V senátních volbách může zvítězit jen jeden kandidát, celému volebnímu obvodu přeji, ať je to ten, kdo bude řešit jeho problémy jako celku. Podle mě jsou dvě základní veličiny, které by měl budoucí senátor řešit nebo se spolupodílet na jejich řešení: výstavba a modernizace nové krajské nemocnice v Liberci a zajištění dostupnosti zdravotnické péče v celém kraji včetně okrajových částí, vyřešení příhraniční problematiky s Polskem na Frýdlantsku. Samozřejmě jsou jiné priority (nutnost plnohodnotných krajských institucí v Liberci, železniční koridor Liberec – Praha, sociální služby, podpora místního podnikání….). Pokud se to podaří budoucímu senátorovi splnit, považoval bych to za úspěch.

 

 

 

Peter Hromádka

 

Přednosta chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s.

 

kandidát na senátora, volební obvod 34 – Liberec

 

 

Subscribe
Upozornit na
28 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Nejdříve je třeba zdůraznit, že Základní síť sociálních služeb v Libereckém kraji je třeba upravit a zrekonstruovat. Za celou dobu existence krajů nebyla základní
Vedení statutárního města Jablonec nad Nisou si je vědomé toho, že cena za pozemky u přehrady v lokalitě Tajvan je vysoká. V této výši ji majitel pozemků
Náš Liberec přináší znění dopisu historika umění a architektury Pavla Karouse, kterým se obrací na zastupitele města Liberec ve věci výstavy Socha a město
Vážená redakce „Náš Liberec“, vážení čtenáři, dne 25.5.2021 jste uveřejnili na Vašich stránkách rozhovor s Ing. Miloslavou Pošvářovou. Člověk, který se danou problematikou nezabývá,