Politicky bouřlivý byl týden mezi jizerským a ještědským pohořím, mocně se zavlnily zdejší liberecké vody. Koaliční Změně pro Liberec došla trpělivost s chováním primátora Batthyányho a chce jej odvolat. Ten pak se svými kolegy hledá pro svoje vystupování omluvy a výmluvy jako ulhané dítě.
Začněme ale ještě u událostí o pár dní starších. V dozorčí radě nové krajské dopravní společnosti zasedne představitel stále více otevřeně neofašistické SPD Radovan Vích. Ne, že by problematice rozuměl nebo snad dokonce chodil na zasedání zastupitelstva (jak dokazuje jeho docházka), ale může nahradit Josefa Šedlbauera ze Změny a o to jde především.
Ten se naopak dopravě věnuje kontinuálně cca 8 let a celkem přesně pojmenovával princip tunelování veřejné dopravy na městě i kraji, a to i v době, kdy si s BusLine většina politiků, kteří od ní dnes dávají ruce pryč, spokojeně vrněla v náručí. Včetně hejtmana Martina Půty. Přiznat ale opozičnímu politikovi, že měl pravdu a my se mýlili? To snad ne a už vůbec před volbami…
Proto to hlasování pro Vícha z SPD, která je v těchto dnech právem pranýřovaní za neuvěřitelné popírání holokaustu. Zejména u Starostů pro Liberecký kraj, kteří se při nedávné prezidentské volbě zase mohli přetrhnout v orgiích slušnosti a morálky, je to trapné. Inu slušnost ano, ale jen pokud to neohrozí politický kšeft…
Starostové z Liberce si také vjeli do vlasů s Janem Korytářem ze změny, který jim u nás na webu vyčetl, že se snaží přisvojit si dohodu s Teplárnou, kde se Korytářovi i jeho týmu podařilo vyjednat to, co generace politiků před ním jen slibovala – snížení tepla. Jan Korytář to bude jistě používat jako předvolební trumf a ani to se v české politice neodpouští. Starostové v čele s lídrem Jaroslavem Zámečníkem to žárlivě sledují a lze tušit, že kolem tepla bude ještě i dusno.
Vrcholem emocí ve zdejší politice byl odchod Změny z jednání rady města a následné prohlášení, že budou iniciovat odvolání primátora Tibora Batthyányho. Že Batthyány nemá ve funkci co dělat, ví každý, kdo libereckou politiku sleduje. Koalice Změny a ANO z roku 2014 byla přímým důsledkem tehdy ještě čerstvých ran mezi Starosty a Změnou, ale moc se nepovedla.
Nejde jen o Batthyányho nevhodné až buranské chování, které se rozhodně neslučuje s pozicí primátora třetího největšího českého města (pátého zemského). To, jak za veřejné peníze platí své nejrůznější kamarády, u nichž si vymýšlí kvalifikace a bůh ví, co ještě, brzdí územní plán a vůbec práci moc nedá, ani to není kupodivu to nejhorší.
Jeho obhajoba skandálních servilních kroků jeho kolegů a přátel vůči BusLine v dopravním podniku nebo celá podezřelá privatizace ještědského lyžařského areálu má ale možná i temnější pozadí a dost možná bude mít ještě dohru. Nicméně Změna dost hlasů asi nesežene a dost možná si jí opozice namaže na chleba.
Je ale s podivem, s jakou vervou se za něj dnes bije od Změny odpadlý náměstek Ivan Langr. Ten ještě před pár týdny či měsíci neměl pro Batthyányho publikovatelný výraz a odmítal si s ním sednout za jeden stůl. Na jednou je vše jinak. A jistě to nebude tím, že by se Batthyány začal chovat slušně nebo, že by Langrovi tolik záleželo na chodu města.
Důvod je daleko prostší. Ivan Langr vyjednává o o svém umístění na kandidátku do příštích voleb – s ANO, Starosty a ve hře je možná i Batthyányho projekt, který by mohl navazovat na ústecký PRO kraj. Tak či tak, Změna bude u voleb konkurent a je třeba teď na ní útočit. Žádná morálka, žádná odpovědnost. Politika je krutá, ukazuje charaktery a ještě se uvidí, jak daleko Ivan Langr v botách Jiřího Rutkovského dojde.
Už, už se zdálo, že aktuální pomyslnou korunu pokrytectví Langrovi nikdo nesebere, to by ale na radnici nesměl být za náměstka Tomáš Kysela se svým ostrovtipem. Ten se jal bránit Batthyányho výroky evidentně dohodnutým, stejně jako trapným pokusem, že prý Batthyány, když před lidmi urážel Jana Korytáře „ať si jde vzít prášek“ myslel jeho, protože má chřipku.
Něco tak dětinsky hloupého a nedůvěryhodného mohl vymyslet jen Kysela, který je vedle primátora zářným příkladem politika, kterého Babišova kobliha kdysi zachránila před úspěchy v soukromém sektoru. Ostatně Babišovi se čím dál tím více nelze divit, že Batthyányho s Kyselou před zhruba rokem z ANO vyházel na dlažbu.
Svou neuvěřitelnou historkou se stal Tomáš Kysela Milanem Rokytkou (onen pán, co se na oslavě prezidentského vítězství Miloše Zemana zrubal jako les, aby pak tvrdil, že jej „drahošovci chtěli otrávit sofistikovaným jedem“) liberecké politiky a posunul tak zdejší politický um o další kabaretní level. Je to představení ale ani ne tak komické, jako smutné.