Po delší nemoci se pokusíme ohlédnout za uběhlým libereckým týdnem. Naše město i kraj navštívila vláda v demisi, provázelo se a slibovalo se, až se hory zelenaly. Ale vedle politických proklamací a slibů běžely dál svým životem i věci vezdejší.

Hned z kraje týdne se znova rozběhl soud s manželi Nečesanými, tento týden vypovídali zástupci zdravotnických firem, které Nečesaným posílaly na účet tučné milióny. Odmítají samozřejmě, že by šlo o úplatky. Jenže mají takovou drobnou potíž – nikdo si nemůže vzpomenout, za co ty peníze tedy vlastně byly.

Tajemné analýzy, reklamní a marketingové služby, které si u firmy Sarmed, kterou oficiálně vedla manželka tehdy ředitele KNL Nečesaného Šárka, jsou nedohledatelné, nikdo si pořádně nepamatuje, o co šlo, ale bylo to prý běžné. Pokud by tomu bylo, minimálně to vypovídá o tom, jak to ve zdravotnickém byznysu, který je protkaný černými dírami na veřejné peníze, chodí.

 Tak jako tak, skutečnost, že Nečesaný přes všechny skutečnosti, které v jeho korupční kauze, spatřily světlo boží, zůstává ve vedení liberecké nemocnice a má podporu – až na čestné výjimky – od politiků z různých stran, ukazuje úroveň a bídu české politické kultury, a té liberecké zvlášť. Až to vypadá, že si politici a veřejní činitelé dělají navzájem alibi.

Nečesaných kauzu zastínila návštěva a zasedání české vlády, která Liberec i kraj okolo něj navštívila v úterý. Z podvodů obviněného premiéra provázel Libereckým krajem pro korupci obžalovaný hejtman Martin Půta. Oba mají mnoho společného a oba ke svým kauzám, kvůli kterým by se na západ od našich hranic museli dávno poroučet ze svých funkcí, přistupují podobně, když je označují za kampaně a účelovky. Navzájem si pak oba vytváří alibi pro setrvání ve svých funkcí, jak zmíněno výše.

Vláda klasicky slibovala, rozdávala virtuální miliony, znovu se dodělával obchvat kolem České Lípy nebo zachraňoval horský hotel na Ještědu. Když premiér Babiš podepisoval petici za obchvat v České Lípě, který je určen ministerstvu, které má pod svými křídly již pátým rokem jeho hnutí ANO, působilo to legračněji než jindy.

V době libereckého zasedání české vlády, proběhly i v našem městě výstražné studentské stávky. Ty jako pokaždé v Českých zemích místy sklouzly k boji s 30 let mrtvým režimem, aby si tak samy nasadily klaunský nos, byť skutečnost, jak část politické reprezentace ohýbá Ústavu (což bylo oficiálním důvodem stávek), je jistě alarmující. Za zmínku stojí ale i liberecká anekdota, která je provázela.

Spoluorgánizátorem výstražných na zdejší Technické univerzitě byl i politik ze Starostů pro Liberecký kraj Jan Berki. Na to v přítomnosti premiéra Babiše, který byl jedním z nevíce kritizovaných stávkujícími studenty, dostal otázku i hejtman Půta a bylo vidět, jak je mu nepříjemná. Dostal se z ní ale šalamounsky, dalo by se říci až „starostensky“.

O Berkiho aktivitě prý nevěděl a ticho po pěšině. Jen se ale za Babišem zavřela liberecká vrátka, vydal prohlášení, jak si Jana Berkiho pro jeho aktivity váží, jak je důležitá a jak ji podporuje. Politici jsou zkrátka herci, politika je jedna velká komedie a nikdy nebude jiná.  Alespoň v tomto směru.