Dnes, na den přesně, je tomu sto dní, kdy proběhlo mimořádné zastupitelstvo, které zvolilo primátora Jaroslava Zámečníka a Radu města Liberce. Jak bývá zvykem, pokusíme se po sto dnech ohlédnout a vytáhnout nejzajímavější momenty prvních týdnů a měsíců nové liberecké vlády.
Současná koalice Starostů pro Liberecký kraj, ODS a ANO má v libereckém zastupitelstvu pohodlnou většinu 31 z 39. Primátor Jaroslav Zámečník za Starosty je matadorem liberecké politiky, v níž funguje v různých funkcích již od raných devadesátých let. Jeho politická kariéra je spjata s místní ODS, jejímž byl 23 členem, posledních 5 let spojil svou kariéru se Starosty pro Liberecký kraj.
Náměstky primátora jsou statutární náměstek Jiří Němeček (ANO), Zbyněk Karban (ANO), Jiří Šolc (Starostové) a Ivan Langr (Starostové). Členy rady byli zvoleni za Starosty pro Liberecký kraj Lukáš Pohanka a Michal Hron, za hnutí ANO Šárka Prachařová a Marek Vávra a za ODS Petr Židek a dlouholetá sekretářka bývalého primátora Jiřího Kittnera (ODS) Petra Břeňová.
A jaké byly nejdůležitější momenty a problémy nové koalice i rady za posledních sto dní?
Problém s bazény
Poměrně silově až arogantně v lednu tohoto roku nové vedení města ohlásilo, že nebude pokračovat v plánované rekonstrukci plaveckého bazénu na Františkově při ZŠ Švermova, který nechaly zchátrat vlády ODS a později ČSSD a Starostů a USZ. Předchozí vedení začalo se stavebním průzkumem a naplánovalo rekonstrukci, kterou současná vláda zařízla. Proti tomu se ale zvedl poměrně masivní občanský odpor a primátor Zámečník musel couvnout. Dnes má být vytvořena pracovní ksupina, která má situaci s bazény přehodnotit.
Nový autobusák a podřízenost kraji
Bývalý náměstek za Změnu pro Liberec Jan Korytář a jeho tým vypracoval a vysoutěžil projekt na nové autobusové nádraží v Liberci, které má nahradit ostudné současné zdejší prostředí terminálu. I zde vedení města nejprve rázně projekt zastavilo, ale posléze vzalo zpátečku.
Město mohlo přijít jednak o cca 120 milionů korun dotace (jako 85% je má hradit Evropská unie), jednak ale zrušením velkého projektu autobusového nádraží mohl být ohrožen celý Integrovaný plán rozvoje území, které bývalá vedení Liberce a Jablonce nad Nisou připravila a který má do regionu přivést až 2,5 miliardy korun. A to nestojí ani za politickou rivalitu a ješitnost.
Město ale hodlá celý projekt i objekt nového terminálu (včetně parkovacího domu s parkovacími místy pro 400 aut) přenechat kraji. Ten tak získá nejen možnost ovlivňovat dopravu a podobu města Liberce, ale i zlatonosnou slepici, kterou budou příjmy z parkovného. Navíc tak Půtovi Starostové (kam patří i primátor Zámečník) mají v Liberci téma do nadcházejících krajských voleb.
Na případu nového terminálu se jasně ukazuje poněkud nedůstojné podřízení se vedení statutárního stotisícového města Liberce současné reprezentaci Libereckého kraje. Autonomní primátor největšího krajského města jakoby se stával pouhým nástrojem krajského hejtmana.
Kino Varšava – předvolební sliby vs. realita
Oproti předvolebním slibům zejména Starostů pro Liberecký kraj, jak se zasadí o opravu kina Varšava, je to právě tato koalice, která její reálnou rekonstrukci opět zařízla. V návrhu rozpočtu, který zbyl po bývalé koalici Změny a ANO bylo vyčleněno 20 milionů na rozjezd rekonstrukce (ta má stát 47 milionů), byl vypracován projekt, sehnána všechna povolení.
Přes to přese všechno se současná koalice Varšavu rozhodla z rozpočtu vyhodit a dokonce jí dává na letošní rok o polovinu méně peněz na provoz. Situace je to bizarnější, že záchranu kina Varšava si často bere jako své hlavní téma současná krajská náměstkyně pro kulturu (!) Květa Vinklátová, která je i druhé volební období městskou zastupitelskou nebo sám hejtman Martin Půta. Kroky jejich Starostů ale vedou přesně opačným směrem, ke zkáze nejstaršího městského biografu, který zachraňuje jen parta nadšenců.
Boj o novou podobu města aneb návrat Syneru
Dobrým krokem primátora Zámečníka bylo to, že si vzal jako poradce libereckého renomovaného architekta Jiřího Janďourka. Oproti tomu vystrkují růžky či přímo rohy stavební firmy, které v minulosti, zejména za ODS, hrály ve městě prim. Jako příklad lze uvést představení plánu na brutální zástavbu dolního centra, kterou zde chce realizovat firma Syner, která zase bere za kliku u radnice.
Podobně rozpačitě působí i obnovení původního plánu na vnitřní městský obchvat, který má začít vybudováním Nové Pastýřské, která by zasadila smrtelnou ránu současnému Tržnímu náměstí i okolí Vítězné ulice a Severočeského muzea.
Megalomansky také působí návrh na rozšíření ZOO, který by měl stát 55 milionů a spolkl by podstatnou část oblíbené rekreační zóny v Lidových sadech. A to za situace, kdy se sama ZOO potýká s nedostatkem financování.
Podobné výzvy a tlaky developerů a investorů ale teprve budou prubířským kamenem, kde se ukáže nakolik současné vedení města bude hájit zájmy širší nebo jen úzké skupiny dravých podnikatelů.
Nepotismus a problémoví (ne)úředníci
Současné vedení města nechalo na velice dobře placených funkcích (manažer kvality řízení, pověřenec GDPR) bývalého tajemníka Jindřicha Fadrhonce, který byl pravomocně odsouzen za podvody při veřejných zakázkách. Primátor a rada mu tak pravděpodobně splácí politický dluh, o který se Fadrhonc zasloužil tím, že v minulém volebním období ze své funkce, zatápěl konkurenční Změně. Těžko hledat jiné vysvětlení proto, že na radnici je stále velice dobře honorován odsouzený podvodník.
Jindřich Fadrhonc ale není jediným problémovým pracovníkem pro liberecký magistrát. Díky za minulého i současného vedení ne zrovna viditelně uzavřeným smlouvám se k dotacím na radnici mohl vrátit bývalý kontroverzní úředník Michal Vereščák, který byl někdejším náměstkem Tomášem Kyselou se souhlasem tehdejšího primátora Tibora Batthyányho vyplácen bez vědomí rady částkami kolem jednoho milionu ročně, ač na radnici již skončil.
Podobný a předchozí program na čerpání peněz z Evropské unie, program – Integrovaný plán rozvoje měst v Liberci skončil mimo jiné pořádným korupčním skandálem, který se minulý týden začal projednávat u soudu a kde figuruje i jméno hejtmana Martina Půty. I v procesu často zaznívá Vereščákovo jméno, který dával dohromady hlavní obžalované, ale sám obviněn zatím z ničeho nebyl.
Dobře nepůsobí ani skutečnost, že současné vedení města nechce vymáhat pokuty po těch, kteří je zavinili. Ať jde o chyby při Mistrovství světa v lyžování nebo o pokutu „za Uran“, které se dopustil Jiří Kittner. Opravdu to vypadá, že politické zájmy a vazby jsou zde bližší než povinnost hájit městskou kasu a peněženky občanů.
Smetiště Liberec
Úklid ve městě byl jedním z top témat před loňskými volbami. Náměstek Ivan Langr, kterého Starostové překoupili Změně slibem za pokračování ve funkci, loňské léto hlasitě oznamoval novou éru v úklidu veřejných prostor. Ta skutečně přišla. Ale k horšímu.
Liberec, jeho centrum, ale i statní čtvrtě se topí v odpadcích, které se leckde válejí bez povšimnutí několik měsíců. Střepy, plasty, papíry, fekálie a další oku lahodící předměty doslova plní veřejný prostor, chodníky i zeleň. Stačí skutečně projít širší centrum a každému Liberečanovi i návštěvníku města musí být zřejmé, že Liberec v tomto ohledu prostě nefunguje.
Městská vláda má za sebou první stovku dní a je třeba být shovívavý, ale ne ve všem. Často působí, zejména u Starostů, že si ještě neuvědomili, že nejsou v opozici a že sice chtějí zbořit cokoliv, co pochází od jejich největšího rivala Změny, to ale často pro město znamená obrovský průšvih. Příběh bazénů i autobusáku nebo i kina Varšava o tom mluví jasně.
Ani až nedůstojná podřízenost primátora hejtmanovi nepůsobí dobře. Liberec je tak v situaci, kde stále více o věcech, které mu nepřísluší, chce rozhodovat člověk, který zde nežije, nemá k tomu kompetence a navíc čelí velikému problému v podobě korupční kauzy, který by ho v každé slušné a demokratické společnosti vyřadil ze hry. Snad si vedení Liberce v budoucnu bude k srdci brát více osud města než politickou kariéru Martina Půty.
Je to jenom sto dní, ale je to již sto dní na to, aby město mohlo plnit své normální funkce, jako je uklízení odpadků a celkový, normální provoz nebo dodržování zákonů. Respektive jejich neobcházení v případě, že pro podvody na veřejných zakázkách odsouzený člověk, na radnici nemá co dělat.
