Minulý týden se zakously bagry do zbývající historické klasicistní výstavby v areálu Krajské nemocnice Liberec (KNL). De facto se tak realizace urgentního centra medicíny za 2,4 miliardy korun a parkovacího domu, který vznikne právě na místě klasicistní zástavby. Vše se ovšem událo přes odpor památkářů.
Demolice tří památkově chráněných domů započala minulý týden a má skončit v týdnu tomto. Celkově vyjde na tři miliony korun. Na místě klasicistních domů z první půlky 19. století má vzniknout parkovací dům pro krajskou nemocnici.
Podle památkářů je ale demolice této lokality škoda. Od začátku s ní nesouhlasili. „My jsme, jako odborná instituce, vydali nesouhlasné stanovisko, kde jsme dokazovali, proč tyto objekty nebourat,“ uvedl při Náš Liberec ředitel Národního památkového ústavu Miloš Krčmář. „Bohužel výkonný orgán se s ním neztotožnil a tak začala demolice, což podle nás není právě ideální,“ dodal ředitel Krčmář.
Historiky a památkáře demolice mrzí z toho důvodu, že lokalitu považovali za historicky cennou. Podle historičky architektury Aleny Řičánkové se jedná o vůbec nejstarší zástavbu této části města. Z plánů dochovaných v městském stavebním archivu můžeme vyčíst, že stavby vznikaly postupně na přelomu 30. a 40. let 19. století. „Reprezentují tak zcela zásadní doklad urbanistického vývoje této lokality, z níž lze, přes stavební úpravy pozdějších let, dodnes jasně vnímat téměř dvě stě let starý městotvorný koncept.“, uvádí Řičánková ve svém odborném článku na portále věnující se liberecké architektuře liberec-reichenberg.net
Podle historičky dnes bourané domy fungovaly jako jedno z křídel budoucího uceleného bloku, kterému směrem do centra dominoval tzv. dům klavírů. Tehdy Kristiánova zároveň lemovala hranici městské zástavby, neboť navazující rozšiřování Liberce směrem do svahu Husovy ulice započalo až v druhé polovině 19. století.
Vedle trojice nejstarších domů v ulici spadá do demoličního záměru i stávající autodílna č. 444. Objekt vznikl na počátku 20. století jako skladovací zázemí libereckého obchodníka Appeltta. V patře fungoval sklad zboží a v přízemí ustájení koní, kteří tahali povozy při jeho rozvozu. K zajímavým dokladům příznačných dobových proměn patřilo zřízení podzemní benzínové nádrže s čerpadlem ve 30. letech, kdy koňskou sílu s definitivní platností nahradily automobily, které vlastně úzce souvisí i se současným využitím.
„ Dobrý hospodář o svůj majetek pečuje, v Liberci ho ale plošně likvidujeme, neschopni poučit se z předešlých chyb, které jednou provždy a s drtivou razancí mění naše nejbližší okolí.,“ uzavírá s povzdechem rekapitulaci v těchto dnech mizející historické lokality Alena Řičánková.
Parkovací dům pro 330 míst, který má na pozemcích vzniknout, má sloužit novému urgentnímu centru medicíny, které bude stát 2,42 miliardy korun, z čehož celé 2 miliardy dá Liberecký kraj. Šestipodlažní pavilon by měl mít na délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a 27 metrů do výšky. Projekt počítá s většími operačními sály, laboratořemi i lůžkovou částí.
