Glosa: Politické body nad zákon aneb co je dovoleno Iovovi…

„Quod licet Iovi, non licet bovi – co je dovoleno Iovovi, není povoleno volovi,“ neříkali, jak se obecně soudí, staří Římané, ale němečtí romantici v 19. století, ale to je celkem jedno. Princip evidentně platí dál, a to i v libereckých Ruprechticích u Hokejky. Je to ovšem špatně.

Ne, ctihodní liberečtí radní, dokonce ani ti z ODS, nejsou rovni římskému bohu Iovovi (Jupiterovi), ale možná si tak připadají. Napovídá tomu aktuální případ, kdy si nechají za veřejné peníze natočit oslavnou reportáž o sobě samých, jak pomáhají Liberečanům s parkováním.

To je sice pěkné, parkování je leckde problémem, ale dodržování zákona by mělo být přednější. Zvlášť u volených reprezentantů města. A pokud se město Liberec samo dál vysmívá nařízení stavebního úřadu, který jindy „obyčejným“ lidem nic neodpustí, je to opravdu na pováženou.

Jenomže co: stejně jako si nechají za veřejné peníze – a ročně to dělá cca milion až milion a půl korun – v médiích stavět slavobrány, stejně tak si mohou být jisti, že případnou pokutu nebudou platit oni. Ale zase „město“, které oni spravují. Což ovšem znamená, že to budou opět a hezky pěkně všichni občané pod Ještědem. Ale co: volby jsou přeci už na podzim!

Subscribe
Upozornit na
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou