Tak nám na kraji skončila koalice. A která, paní Müllerová? Já znám totiž dvě… Parafrází na začátek Haškova románu dala by se začít úvaha o současném stavu krajské politiky na severu Čech. Doplatila na trestuhodné chyby a ambice lídrů jednotlivých stran ve volbách oficiálně zvolených, více na rozložení sil z politicko-podnikatelského zásvětí z dob minulých i současných a ještě více na boj o to, jakým stylem a způsobem se bude ubírat správa věcí veřejných a zejména konkrétních zakázek v budoucnu.

Ve vášni se koalice Starostů a Změny rodila, ve vášni žila a vášnivě umírá. Starostové při jejím vzniku trvali na přítomnost ODS, z jednoho reálného důvodu – aby byla otupena radikalita Změny, ta se „namočila“ a hlavně zmoudřela. Buldočí neústupnost Jana Korytáře, vlastnost u lídra někdy žádoucí a jindy smrtící, tehdy slavila triumf a Martin Půta musel ustoupit, nechtěl-li být u veřejnosti nahlížen jako ten, kdo nepřál „čisté koalici“ nových stran.

Ale stejná umanutost, se kterou Jan Korytář před dvěma lety vítězil, stála i u jeho problémů současných. Oslepen zářícími výsledky Změny, která bez financí, na nadšení a aktivismu vyhrála komunální volby 2010 a zazářila i při krajských 2012, rozhodl se budovat celostátní hnutí a vrhnout se do voleb celorepublikových, parlamentních. Ty pro Změnu dopadly fiaskem, ze kterého se ale dokázala otřepat, když ještě suverénněji zvítězila v Liberci loni na podzim.

Pro krajskou politiku to ale znamenalo, že do rady kraje byli nominováni do té doby málo známí či neznámí politici Změny, zvoleni na jejím chvostu a Jan Korytář se pustil do parlamentních voleb. On a jeho blízcí ale smrtelně podcenili politické schopnosti Martina Půty a jeho blízkých.

Ostřílený (a jak ukazuje současná korupční aféra, ostřílený až moc) hejtman z Hrádku si změnařské radní hravě omotal kolem prstu a brzy zůstala za Změnu v koalice de facto jen Zuzana Kocumová. Že vedle oficiální koalice funguje ještě jedna, neoficiální, ale o to silnější, bylo jasné už za pár měsíců, a to nejen z leckdy až vulgárního pokřikování chrastavského starosty Michaela Canova, který důsledně plnil roli zlého muže a trojského koně koalice oficiální.

Ukázalo se to zejména u klíčových veřejných zakázek, zejména u té miliardové dopravní, kde stála „tvrdé jádro Změny“ doslova „proti všem“ – komunistům, ODS a ČSSD, které jsou s největším privatizátorem dopravy (Busline) v kraji v letitém objetí, Starostům, kteří se také rádi nechali obejmout i proti vlastním radním, kteří tak přijali nedůstojnou až lokajskou roli hejtmanových věrných. A když jde o čtyři miliardy, musí leccos stranou.

Hejtmanovo obvinění z korupce, kdy se ukázalo, že se starostenskou transparentností  a slušností je to stejně žhavé asi jako s jejich antikomunismem (před médii se nepodává ruka Josefu Vondruškovi z KSČM, ale v zákulisí se s ním jedná o odvolání Zuzany Kocumové), pád koalice jen uspíšilo. Zuzana Kocumová musela jít z kola ven. Ač bylo její odvolání za jejími zády připraveno dlouho,  Martin Půta své obvinění zrovna neunesl a jeho současné kroky ukazují na politickou nevyzrálost i na to, že pověsti o jeho začínající zářící hvězdě byly silně mediálně přestřelené.

Asi nejsmutnější postavou současné krajské frašky je lídr odpadlického křídla Změny, Josef Jadrný. Submisivní chování vůči hejtmanovi, kterého dovedlo až ke lhaní vlastnímu klubu, že Zuzana Kocumová nemá být odvolána, ke snahám o vypovězení koaliční smlouvy za Zelené (jejichž řady pak musel s ostudou opustit), jednou k vyhlašování vzniku klubu Nezávislých, podruhé lpění na značce Změna pro Liberecký kraj, to vše je až trapnou ukázkou toho, kam až lze zajít v zájmu udržení si vlastní pozice a tolik příjemného platu a prebend. Ovšem je možné, vzhledem k zákulisním aktivitám Martina Půty na poli zprostředkování zakázek a ambicím Josefa Jadrného, že tyto dva spojují dohromady pouta daleko temnější, ale to je dnes jen spekulace.

Je ale těžko oddiskutovatelnou pravdou, že Jadrný, Losová i Hujerová bez Korytáře, Kocumové a Baxy by dnes byly ničím, ale je také pravda, že jednou kvůli nim budou Korytář, Kocumová i Baxa ještě více než dnes.

Krajské volební období je v poločase a pořád se hraje o to hlavní, o miliardy na dopravní zakázku, na údržbu a revitalizaci silnic a možná i na výstavbu areálu nové krajské nemocnice. Ta druhá koalice, koalice ochotných (v mediálním jazyce nedestruktivní, hodnototvorná..), která fungovala za zády té první oficiální, dnes povystrčila růžky. Rýpalové a potížisté jsou pryč, hurá ke (staro)novým zítřkům?