Proč je Rámový vršek v Liberci „rámový“?

V centru Liberce je hned několik ulic, které ve svém názvu mají slovo vrch nebo vršek: Lazebnický vrch, Tovaryšský vršek, Mistrovský vrch… Tady asi původ názvu ulice nikoho nepřekvapí. Ale Rámový vršek? I tento název má přesto přímo souvislost se soukenickou historií Liberce…

Dlouhé zahrady s rámy na sušení sukna byly typickou a dnes již zmizelou a zapomenutou součástí starého Liberce. Staly se výraznou součástí aglomerace zejména v 18. a 19. století, byť vznikaly již dříve.

V té době se již naplno rozmáhal soukenický průmysl, který po dlouhou dobu utvářel dějiny i vzhled města. Potřebám soukenictví se samozřejmě přizpůsobovaly i tehdejší liberecký urbanismus a architektura. Pozůstatky jsou dodnes vidět na jižních svazích Sokolovského náměstí, právě v okolí uličky nazvané již tehdy Rámový vršek.

„Domy byly vybudovány na hloubkově orientovaných parcelách a dvory se zahradami nikdy nebyly zastavěny. Tyto městské terasy sloužily k sušení sukna – Tuchramhmstellen. Dobře je to patrné na vedutách Liberce z té doby, kde jsou patrné právě pásy rámů na sušení sukna,“ osvětluje charakter historické čtvrti města Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci.

Vyobrazení teras s rámy sloužícími k sušení barveného sukna lze nalézt na historických vedutách, které zachycují podobu Reichenbergu zejména v druhé polovině 18. století a na počátku 19. století. Tyto veduty byly často součástí tovaryšských listů, se kterými mladí soukeníci začínali své kariéry.

Na vedutě z druhé poloviny 18. století jsou v pravém horním rohu, tedy v okolí dnešního Sokolovského náměstí, jasně vidět typické „rámové zahrady“, určené k sušení barveného sukna

Soukenická výroba a obchod byly tehdy skutečně středobodem veškerého hospodářského dění ve městě. Kunsthistorik Jaroslav Zeman také připomíná slova Jana Nerudy, který se o Liberci v té souvislosti nevyjadřoval právě nejlépe a zmínil dokonce i ty tak typické dlouhé zahrady s rámy na sušení sukna, které daly název i ulici Rámový vršek.

 „Lidé tu vypadají jako marinovaní ouhoři, místo domů jsou zde jen barvírny, Kamenice má v řečišti svém místo vody rozpuštěnou šmolku, člověka to mrzí, že alespoň nebe není zde zelené nebo červené, aby přece nějaká byla změna! Modro a nic jiného než modro, sukno a nic jiného než sukno! V zahradách rostou rámce na rozvěšení sukna, lidé shýbají se pod soukennými balíky až k zemi, buď mluví místo myšlení samou bavlnu, ano i umění je zde soukenické, divadlo patří soukeníkům a jediný nápis na něm svědčí, že je mimo chrámem umění také ještě ,,Tuchknappenherberge,“ píše Jan Neruda ve svém slavném fejetonu o Liberci z podzimu roku 1865, který vyšel v Národních listech.

I na mladší vedutě, která byla vyrobena před rokem 1823, je krásně vidět, kterak bylo jižní okolí dnešního Sokolovského náměstí doslova poseto zahradami, kde se na rámech sušilo sukno

Odebírat
Upozornit na
guest
24 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Zastupitelstvo města Jablonce nad Nisou má tento týden schválit výkup problematické ubytovny Neptun na Liberecké ulici, kam obchodníci s chudobou sváží problematické klienty z
Kontroverzní liberecký podnikatel Josef Nadrchal, který před rokem skončil v cele při zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu a začátkem letošního roku byl obvinění
Liberec má další krásné obrázky. Primátor Jaroslav Zámečník a náměstek pro architekturu Jiří Janďourek (oba STAN/SLK) představili vítězný návrh lanovky. Ten stál Liberec 2,4
Vedení města zastavilo projekt vybudování cyklostezky z Liberce do Hodkovic nad Mohelkou. Důvodem je vysoká cena projektu, který by dnes vyšel na 50 milionů